Kde jsou ty časy?

18. března 2013 v 10:05 | Sentencia |  Myšlenkové pochody
Přijde mi, že čím jsem starší, tím rychleji každý rok utíká. Jeden den člověk slaví Silvestra, druhý se ráchá na koupališti a třetí už zase slaví příchod dalšího roku. Všechno se poslední roky vyvíjí hrozně rychle. Technika, elektronika, lékařství, technologie... Skoro den co den vyjde nějaká super namakaná elektronická novinka, s miliardou funkcí, z nichž stejně využijeme jen desetinu (někdy ani to ne), ale hlavně, že ji musíme mít.

Člověk se tak díky tomu dostává do stavu, kdy si už ve 22 letech přijde na některé věci starý. Smutné... smutné a děsivé zároveň.

A víte co? Občas se mi zasteskne po některých věcech, které dříve byly naprosto normální, ale dnes by je 3/4 lidí považovalo, div ne za prehistorický úkaz. Sice byly třeba pomalejší, měly méně funkcí, člověk si musel víc namáhat mozek, ale za to byly leckdy mnohem spolehlivější a jednodušší.

Takže se ptám, kde jsou ty časy...?
  • ... kdy jsme museli hledat všechny informace na referát nebo seminárku do školy v encyklopediích, ptát se známých, chodit si půjčovat knížky do knihovny?
  • ... kdy auto mělo na palubní desce jen opravdu to, co bylo potřeba? Teď, když nasednete do auta, tak máte pocit, že sedíte spíš ve vesmírné lodi, jak na vás blikají všechny kontrolky, budíky, varování, rádio, navigace, klimatizace... všechno má svůj zvláštní čudlík, podsvícení, varovný tón a jeden, aby se z toho zbláznil, když to na něj začne něco řvát.
  • ... kdy se lidé znali osobně a ne jen přes profily na sociálních sítích.
  • ... kdy měl mobil jen ty funkce, které člověk opravdu potřeboval a využíval.
  • ... kdy si děti hrály na indiány v lese, pobíhaly kolem domu a křičely, že jsou Hercules nebo Xena, místo toho, aby trčely doma před počítačem a krmily imaginární zvířátko.
  • ... kdy si lidé byli vzácní, protože si mohli jen psát dopisy, volat si nebo se navštívit.
  • ... kdy byli v televizi tři programy a člověk nevěděl, na který se dívat, protože na všech dávali něco zajímavého. Teď jich jsou stovky a stejně si nakonec musíte pustit film z DVD, flashky nebo harddisku, protože v televizi omílají to samé pořád dokola a ještě je každých patnáct minut desetiminutová reklama.
  • ... kdy byl Twister ta nejhustější a nejkrutější atrakce na pouti.
  • ... kdy rodiny jezdily o víkendech na výlety na hrady, zámky, do ZOO... a ne do velkých obchodních center.
  • ... kdy elektronika vydržela 15 let místo třech.
  • ... kdy patnáctileté holky vypadaly na patnáct a ne na dvacet.
A takhle by se dalo pokračovat dál a dál. Neříkám, že za některé změny nejsem ráda. Něco nám život opravdu hodně usnadnilo, je to funkční a praktické, ale... u mnoho daších si řeknu, že je to jen další blbina, kterou si většina koupí, jen aby byla cool. Dnes je nám všechno naservírováno přímo pod nos, nemusíme se skoro pro nic snažit, máme tak víc času a spostu dalších pozitiv. Jenže jsou ta pozitiva opravdu vždycky pozitivní?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 renuška renuška | Web | 18. března 2013 v 11:07 | Reagovat

Pod to bych se podepsala. Vidím to naprosto stejně, jen ještě přidávám stavění bungrů někde stranou domova, míchání jídla pro panenku z ukradených vajec, mouky a písku a taky bezpečnější cesty do školy pro pěší školáky ...
Víš, co si tak říkám? My máme takovéhle názory, které se odráží od našich vzpomínek ... tedy dejme tomu dvacet a víc let zpátky. Až bude mým klukům o těch deset dvacet let víc, pokrok bude zase někde jinde - jak oni budou hodnotit svoje dětství při pohledu na to "nové"? Tohle mě opravdu zajímá ...

2 Margaréta Margaréta | Web | 18. března 2013 v 14:22 | Reagovat

Ja najviac nechápem tú neskutočnú túžbu byť čo najskôr dospelý/á. Ja by som dala všetko, aby som mohla mať zas 14 a byť za blázna, keď to ešte bolo spoločnosťou akceptovateľné. Teraz som blázon bez dovolenia pravdepodobne

3 Sentencia Sentencia | Web | 18. března 2013 v 20:37 | Reagovat

[1]: já pekla placky ze sedmikrásek, kamínků a bahna :) Bylo by docela zajímavý porovnat naše vzpomínky a názory s tím, jak to budou vidět dnešní školáci za x let. Třeba si jednou tví kluci taky založí blog a napíší něco podobného.

[2]: přesně tak. Puberťáci se klepou na občanku, pak na osmnáctiny a přitom se nic zásadního nezmění. Ano, člověk může legálně souložit, pak pít, volit... ale stejně většinu toho dělají, aniž by nějaké povolení potřebovali a dosažení oné hranice ve výsledku moc nezmění. Taky bych teď mnohem víc brala být zase malý spratek, který nic nemusí a zároveň může všechno, aniž by to bylo divné.

4 •Pet!nka• •Pet!nka• | Web | 18. března 2013 v 22:14 | Reagovat

Já nevím, možná je to tím, že žiju na vesnici, ale u nás se ještě pořád vaří hlínová kaše ze sedmikrásek a jetele. Děti hrajou na louce fotbal a staví si bunkry v lese. Ale je pravda, že mnohem dřív se dostávají do toho věku "jsem hrozně cool a dospělý/á a nemůžu jít do krámu v teplácích".
Doba se holt mění, myslím, že sice ne moc k lepšímu, ale spíš k jednoduššímu. I půjčování knížek a encyklopedií v knihovně jde líp. Jen doufám, že se to nezvrtne v naprosto virtuální dobu bez lidských citů.

5 Akari Akari | Web | 19. března 2013 v 9:24 | Reagovat

Kde jsou ty časy, no. Bohužel pryč a zřejmě už se nevrátí. Jediná naděje je fakt, že je pár lidí, kteří na ně rádi vzpomínají a třeba se tak budou snažit vychovat svoje děti - což u mě sice nepřipadá v úvahu, ale myslím že tak dvoum generacím by se mohlo poštěstit žít podobně. Opravdu nezvádiím dnešním dětem, jak žijou, celkem mě to mrzí.

6 Akari Akari | Web | 19. března 2013 v 9:25 | Reagovat

[2]: Já myslím, že každé dítě v každé době mělo prostě období, kdy chtělo hrozně moc dospět. To podle mého není dobou. Každé dítě chce být dospělé a každý dospělý by chtěl být na chvíli zase dítě.

7 Nellie Happiness Nellie Happiness | Web | 19. března 2013 v 10:43 | Reagovat

Některé věci jsou dnes vážně zbytečné, tak jako píšeš, například spousta funkcí v autě nebo na mobilu.. Já například nechápu, jak si může člověk pořídit auto s automatem - vždyť já tak ráda řadím!

Stejně tak děti u počítače, ale tak to se řeší stále a stejně to už asi nikdo nevyřeší.. ony přichází o krásné dětství..

8 víla víla | Web | 19. března 2013 v 10:52 | Reagovat

Mám sestřenici mladší o sedm let a vidím opravdu velké rozdíly mezi mým a jejím dětstvím. A to vyrůstala jen o pár domů dál, na naší malé vesnici.
Ona neví, jak se pletou věnečky ze sedmikrásek, za to umí ovládat Windows 8. Ona by se nikdy nesnížila k tomu, aby se šla v létě koupat do čisté řeky. To si raději zaplatí vstupné na koupaliště, o kterém je všeobecně známé, že ta voda je špinavější než v řece. Její spolužačky vypadají starší než já. Protože já se líčím jen výjimečně. Ony by bez make-upu nevyšly z domu. A když se odlíčí, tak už z toho stejně mají tolik vrásek, co má moje matka v pětačtyřiceti. Je mi z toho nějak smutno.

9 kate kate | Web | 19. března 2013 v 12:26 | Reagovat

Nostalgie :) spousta těch věcí byla dřív vážně hezčí. Sedění u počítače, místo toho, aby šli lidi ven, to virtuální zvířátko. Já jsem si dřív psala dopisy jen s jednou kamarádkou z tábora, ale bylo to hrozně hezký :') celkem mě mrzí,že se v dnešní době dopisy nepíšou. Některé věci jsou myslím lepší ted, třeba hledání informací na netu, příprava referátu je tak jednodušší. S tv programy máš úplnou pravdu. Já patřím k těm, co jezdili na jiné výlety než nákupní a nemenila bych ;))

10 Sentencia Sentencia | Web | 19. března 2013 v 12:46 | Reagovat

[4]: já taky pocházím z vesnice. Do města jsem se přestěhovala před 3lety a můžu ti říct, že i na té naší vesnici a spoustě dalších z okolí, se tyhle změny, které popisuju, už v té době daly pozorovat, takže nějaké extra rozdíly dnes mezi vesnicí a městem nevidím. :(

[5]: když víš, co já vidím jako dost velký problém? Že i když se rodiče třeba snaží nebo budou snažit své děti vést nějak líp a k tomu, aby si užívaly i bez počítače, tak ty děti o to nebudou mít moc zájem. Protože už teď třeťák, co nemá facebook, je prostě out. To sociální prostředí, dalo by se říct, nutí dnešní děti k tomu, aby u toho počítače seděly a chovaly se tak, jak se chovají.

[7]: s automatem v autě mi mluvíš z duše. nechtěla bych to ani za nic.

[8]: já mám bráchu o 6 let mladšího a ty rozdíly mezi mým a jeho dospíváním jsou až hrozivě velký. Je to asi z části daný tím, že já jsme holka a on kluk, ale i tak... občas je mi vážně do pláče, když porovnám to, jak jsem na tom byla já a jak tráví volné dny teď on. Je to k pláči a k vzteku. Jim to bohužel takhle vyhovuje...

[9]: neříkám, že všechen pokrok je špatný. Já jsem taky ráda za internet a další vymoženosti, ale myslím, že děti mají na tohle všechno ještě dost času. My kvůli studiu u internetu sedět musíme, ale oni chtějí. Co bych dala kolikrát za to, moct blbnout venku, místo psaní seminárky...

11 Silmarilli Silmarilli | Web | 19. března 2013 v 17:13 | Reagovat

Takovýhle podle na svět má asi plno z nás.  Podle mě, že se technika vyvíjí má své pro a proti. Obrovským mínusem je, že děti už nemají to dětství, které jsme zažily my. Věčně věku venku za každého počasí. Doma jsem se ukázala jenom na oběd a pak zase hurá ven. Dnes se malé děti ukotvý k počítači a píší si s kamarádem v sousedním byte přes skype nebo jinou elektronickou věc. Vždyť to není žádné dětství. Kde jsou náká odřená kolena po lezení po stromě ? Trhání jablek v sousedovic zahradě, který pak nadává...? Vždyť dnešní děti si neumí postavit ani bábovičku z písku.

12 Adelínka Adelínka | Web | 19. března 2013 v 19:20 | Reagovat

Internet je ničitel. Ale pořád je to všechno o osobnosti člověka. To je vidět i u naší generace. Někdo u toho sedí pořád, někdo tam nepřijde co je rok dlouhej, někdo přidává důležité věci a jiný zase kraviny. To, že se malá holčička chová, obléká a vypadá jako pipka odráží to, že pipka je. Někdy jdu okolo a říkám si, jak tohle mohli rodiče dopustit... Jsem vážně šťastná za to, jak mě rodiče vychovali, ne jen za dětství, ale hlavně za tu výchovu!

13 giornale giornale | Web | 20. března 2013 v 12:33 | Reagovat

Bude zajímavé sledovat, jak naše děti budou vzpomínat na své dětství...
Když jsem byla se ségrou malá, pořád jsme lítaly venku a sídliště bylo plné dětí. Teď tam běhá pár děcek s tím, že sedávají na lavičkách a blbnou s mobily, nehrajou kuličky, na babu, Honzo vstávej a je to škoda...

14 Sentencia Sentencia | Web | 20. března 2013 v 13:07 | Reagovat

[11]: teď jsi to vystihla dobře - i když děti kamarády mají, mají je dokonce blízko, tak stejně vede spíš ten virtuální styk, před reálným... a když si vzpomenu, kolik jsem měla modřin a škrábanců při prolézání stodol, křoví a lesů... :)

[12]: máš pravdu, osobnost daného jedince dělá hodně. Ale  ten tlak společnosti je taky hodně důležitý faktor. Stejně tak i výchova. Někdy ale ani ta nezmůže to, co právě ta společnosti a módní trendy...

[13]: podle mě je dnes úspěch už jenom to, že tam venku na těch lavičkách sedí, i když s mobily. dyť kecat přes facebook je mnohem jednodušší a pohodlnější, tak co?

15 Claire Claire | Web | 20. března 2013 v 13:09 | Reagovat

Mluvíš mi naprosto z duše. Člověk je sice za spoustu technických vychytávek rád, protože ví, že mu usnadňují život, ale přece jen... Jsem ráda, že jsem dětství prožila v době, kdy jsem ho prožila, protože dnešní děti přichází o tolik věcí a zážitků...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama