Flashback

22. května 2013 v 17:23 | Sentencia |  Myšlenkové pochody
Je to už pár měsíců, co jsem dočetla knížku od Alexandry Potter: Kde je ta holka? Je to průměrný román, od kterého jsem upřímně čekala mnohem víc, ale nějaké zajímavé myšlenky se v něm určitě našly a celkově jde o takovou pohodobou oddechovku, nad kterou nemusíte přemýšlet a prostě jen čtete.

Jedna myšlenka (v románu ústřední) mě každopádně zaujala. Co byste dělali, kdybyste potkali své mladší já? Hlavní hrdince se tahle podivuhodná příhoda stane. Nebudu vám tu rozepisovat děj knihy (i když je velmi jednoduchý), ale jen řeknu, že nakonec právě ono mladší já, naučilo správně žít to starší.

Docela jsem nad tím jednu dobu přemýšlela - mít možnost, mluvit se svým mladším já. Zní to docela zajímavě a lákavě, co? Pak mě ale napadlo - co bych mu vlastně říkala? Nemaluj si černé linky, protože ti to zmenšuje oči! Nezačínej si nic se svým spolužákem, protože z toho budou jen problémy a navíc za to nebude ani trošku stát! Proboha se hlavně nenechávej stříhat od té kadeřnice v jednom salonu, protože se to ani trochu nebude podobat obrázku účesu, který jsi chtěla a budeš vypadat hrozně! Nepij na oslavě patnáctin vodku smíchanou s broskvovou vodkou, protože ti pak bude strašně blbě a pozvracíš se na silnici! A takhle bych mohla pokračovat...

Stejně jako hlavní hrdinka bych měla tendenci své já poučovat a chránit ho tak před "našimi" budoucími chybami. Jenže jsou to vážně chyby? Ano, najde se několik událostí v životě, které bychom rádi vymazali, kdyby to šlo, během kterých bychom se zachovali jinak, řekli něco jiného, které bychom chtěli vzít zpět nebo udělat jiná rozhodnutí... ale bohužel to nejde. Stroj času ještě nevynalezli (nebo se s tím ještě veřejně nepochlubili), schopnost skákat v čase díky svým deníkům jako v Butterfly effect taky nemám a červí díru, která by vedla do jiných časoprostorů jsem taky nenašla, takže se zkrátka musím smířit se všemi "chybami, úlety, problémy", které mě potkaly a které jsem si prožila.

A proč ty uvozovky? Protože když se na ony události podíváte s odstupem času, tak si sice třeba sypete popel na hlavu, klepete na čelo a říkáte si, že jste to nikdy neměli dělat a kdo ví, co ještě... ale ve výsledku, jsou to právě tyhle chyby a přešlapy, díky kterým jsme, jací jsme. Náš charakter a osobnost se totiž málokdy formuje, díky dobrým věcem, ale spíš je utvářen, právě tím špatným - co nás zoceluje, dává nám životní nadhled, zkušenosti...

Takže výsledek? Černé linky jsem si sice malovala až někdy do čtvrťáku na střední, za to teď vím, že mi vlastně moc nesluší a že už si je malovat nikdy nebudu. Se spolužákem ze třídy jsem chodila, byla to katastrofa, další dva ročníky na základce po našem "rozchodu", jsem byla totální vyděděnec, udělal mi ze života peklo a do teď se prakticky nebavíme, ale teď aspoň vím, že než člověk někomu začne věřit, má si ho nejdřív proklepnout a ne ho hned pouštět do své osobní zóny. Jednou jsem se nechala v kadeřnictví totálně šíleně oškubat - byl to děs - od té doby vím, že mi krátké, trčící vlasy nesluší, že poslouchat taťku ohledně výběru účesu a barvy se opravdu nevyplácí a že se mám nechávat stříhat u kadeřnice, jen o pár let starší, než jsem já sama. V ten osudný večer jsem po vodce zvracela nejednou (budiž mi útěchou, že zvracely i další 3 kamarádky), následný den, kdy jsme sušili na zahradě seno v 30 stupních, byl taky docela krušný, ale od té doby jsem nebyla opilá ani jednou a znám svoji míru.

Zkrátka - na tom, že všechno zlé, je k něčemu dobré, něco opravdu je... :)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Brabikate Brabikate | Web | 22. května 2013 v 18:27 | Reagovat

Zajímavé zamyšlení... Mimochodem od Potterové jsem taky četla jednu knížku - Já a pan Darcy - a jak tak čtu, styl má pořád stejný. :D
Taky si myslím, že kdybychom měli možnost měnit naši minulost, už nikdy nebudeme tím, kým jsme. Jak se říká, chybami se člověk učí. Taky jsem si zažila chvilky, které bych už nikdy zažít nechtěla, chodila jsem s kluky, se kterými si dnes nemám co říct, dělala jsem hlouposti... Ale právě díky tomu všemu vím, jak se takovým věcem do budoucna vyhnout. Není jiný způsob, jak se to naučit. :-)

2 Adiiinka Adiiinka | Web | 23. května 2013 v 0:46 | Reagovat

Já bych mladšímu já řekla hodně věcí, všechny do života a možná ne, aby něco měnilo, ale aby se připravilo na to, co ho čeká. Hlavně to, že rok 2012 a rok 2013 budou stát za h.vno, takže bude muset být silné. Že čas utíká jako mávnutím kouzelného proutku, že ne každý kamarád je přítel a ne každý člověk se chová lidsky. Po každém rozchodu se dozví, že vlastně dotyčný nikdy lepší přítelkyni neměl, ale proč to nevydrží, to mu nikdo neřekne. Že postupem času bude platit věta: "Jednou budeš ráda, že ty ségry máš a budete se navzájem potřebovat." a poslala bych jeden vzkaz: V roce 2013 jsem neměla ani potuchy, co se mnou dál bude. Ale nějak to dopadne.

3 renuška renuška | Web | 23. května 2013 v 11:35 | Reagovat

Taky jsem četla ;-)
A pod každý tvůj řádek se s dovolením podepisuji.
Mmj. linky jsou fakt jen na někoho, blila jsem i po kamarádově bundě a amorovy šípy někdy střílí dost hloupě, resp. sami blbě míříme. Ale to všechno je poučení ...

4 Fantaghira Fantaghira | Web | 23. května 2013 v 22:48 | Reagovat

Nad tímhle tématem jsem už taky párkrát přemýšlela a dospěla jsem ke stejnému závěru jako ty. Chybami se člověk učí.
I když je jeden moment, který bych si nejradši vymazala z paměti navždy na druhou stranu mě i ta extrémně nepříjemná zkušenost změnila. Neříkám, že k lepšímu, nebo horšímu, ale rozhodně změnila můj pohled na život a na svět.
Takže já bych svému mladšímu já řekla jenom "Drž se."

5 Sentencia Sentencia | Web | 24. května 2013 v 8:49 | Reagovat

[1]: Já a pan Darcy je podle názorů, co jsem četla, lepší než mnou zmiňovaná kniha, takže po státnicích a až bude chuť, ji možná omrknu :)
přesně tak, člověk aspoň už ví, co od života čekat, kterým situacím a lidem se vyhnout a kdybychom je nepotkali, nebo tu chybu neudělali, udělali bychom jí třeba až v dospělosti a s tím bychom se možná vyrovnávali hůř...

[2]: mně se třeba kolikrát stalo, že bych chtěla jednu událost změnit víckrát. Nevím, jak to přesně popsat, ale třeba rok po incidentu jsem to viděla jinak a za pět let zase jinak. A když bychom měli možnost něco hned změnit, nedospěli bychom právě k tomu konečnému závěru, který je, aspoň si to myslím, v tomhle procesu "učení", ten nejdůležitější
A neboj, bude líp :)

[3]: občas si říkám, že si s námi život hraje pěkně blbě, ale když se nad tím zamyslím víc, tak jsme to vlastně my, kdo si život utváříme, takže je to naše blbost a o tom to je :)

[4]: asi každý nějakou takovou událost v životě má. Mě třeba nejvíc změnila jedna,na první pohled nevinná chybička. jenže ta se pak táhla další dva roky, které vážně nebyly žádný med a kdy jsem si prošla svoje. A právě ty dva následné roky mě z velké míry zformovaly do té podoby, jakou mám dnes

6 Claire Claire | Web | 26. května 2013 v 9:36 | Reagovat

Zajímavé zamyšlení. A stoprocentně s Tebou souhlasím. Člověk nemůže žít dokonalý život bez chyb a přešlapů, to prostě nejde. Co by nás pak formovalo a posouvalo dál...?

7 •Pet!nka• •Pet!nka• | Web | 26. května 2013 v 16:54 | Reagovat

Já s tebou musím jen souhlasit. Jednou jsme o tom diskutovali ve škole a já byla od samého začátku proti. Minulost je minulost a kdybych jí změnila, byla bych potom v přítomnosti stejná? Změnila bych tím přece budoucnost a tak bych vlastně ani sama sebe nemohla varovat, abych to nedělala, protože by se to nestalo. Je to vlastně... dost divné, asi bych měla co nejdřív přestat sledovat Star Trek.
Nicméně člověk by někdy rád změnil, co se stalo v minulosti. Většinou mám ale tyhle tendence pouze tehdy, dostanu-li špatnou známku. Na základce jsem vždy chtěla vrátit čas, když jsem dostala poznámku. Ale spíš jsem chtěla vidět do budoucnosti. Jaká slovíčka budou v tom testu? Kolik lidí ještě nebude mít úkol? Co si vezmou ostatní na sebe do divadla?

8 Neriah Neriah | 26. května 2013 v 20:03 | Reagovat

Já bych se se svým mladším já setkat chtěla. Ale ne s tím pubertálním, to by mě stejně neposlouchalo, na to se moc dobře znám. Chtěla bych poznat tu pětiletou úzkostnou holčičku a říct jí, ať je trpělivá, že i když má tolik strachů, jednou pominou (přičemž bych ale asi nenápadně opomenula, že přijdou další a třeba i horší) a taky bych jí řekla, ať je trpělivá, že i ona se jednou bude moct svobodně vyjádřit.
Ve svém životě nic měnit nechci, zážitky nás formují a nakonec by pak ze mě byl úplně jiný člověk a to by bylo špatně. Navíc bych pak určitě udělala chyby jiné a možná ještě mnohem horší. Ale to povzbuzení, to bych tehdy vážně ocenila...

9 Sentencia Sentencia | Web | 27. května 2013 v 9:04 | Reagovat

[6]: právě... chyby nás štvou, ale bez nich bychom nebyli tím, kým jsme

[7]: snažit se vrátit čas ve spojitosti se školou mě napadlo asi 3× ale nikdy ne kvůli známce, testu, nebo podobně. Jednou kvůli úrazu, který se mi stal na hřišti, pak kvůli (zatím asi největšímu) trapasu a párkrát jsem si říkala, že jsem měla jít na jinou vysokou.
Jinak mě vždycky spíš napadaly "životní" než "školní" příhody, které bych chtěla opravit... :)

[8]: taky bych našla hodně věcí, které bych chtěla říct svému mladšímu já. Měla jsem sice fajn dětství, s rodiči jsem vycházela dobře, ale i tak se našlo několik věcí, které mou dětskou hlavičku trápily, takže by povzbuzení od sebe samé, bylo určitě dobré...

10 Myšák Myšák | Web | 30. května 2013 v 16:37 | Reagovat

Viděla jsem jenom titulek na upoutávku a v tu ránu mě napadly spousty věcí. Ale když se na to dívám teď, stojím si za tím vším, protože octnout se tenkrát ve stejné situaci, pravděpodobně bych to všechno udělala znovu. Neprojít si tím vším, nebyla bych dnes tam, kde jsem a hlavně tím, kým jsem ;-) (Takže potkat právě teď své mladší já, zahraji si na sviňi a jsem před ním zticha bez jakékoliv rady do budoucna.)

11 LoveShy LoveShy | E-mail | Web | 5. června 2013 v 18:43 | Reagovat

Máš pravdu a jsem stejného názoru.. občas mám chuť vrátit čas, když se něco hooodně poto.. ale prostě se to stalo a jsem s tím v životě smířená, že nic nejde vrátit zpátky. Takže když už mám chuť se vrátit zpátky v čase tak jedině kvůli těm hezkým věcem a zopakovat si je :).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama