Březen 2014

Průřez bakalářským studiem (část 3. - Jak přežít na vysoké a nezbláznit se?!)

29. března 2014 v 14:11 | Sentencia |  Těžký život studenta
Přiznám se vám bez mučení, že jsem na tenhle svůj seriál zapomněla a až teď, při projíždění starších článků mi došlo, že vlastně ještě není dokončený. Stydím se, ale co nadělám?! :) Prozatím vyšly dva články. První byl zaměřený na přijímací řízení a najdete ho zde. Následoval druhý, který se zabýval především prvními dny a semestrem na vysoké. K nahlédnutí tady.

Tuto třetí část bych ráda věnovala obecným radám a postřehům, které jsem za svého studia nastřádala. Hodně drobných, ale poměrně užitečných, myšlenek bylo zveřejněno už i v předešlých příspěvcích, takže se k nim již nebudu vracet. Nejedná se o nic světoborného, nejde o žádný zaručený postup, který vám zajistí úspěch. Jde spíše o názory někoho, kdo má už bakalářské studium za sebou a kdo by rád pomohl dalším, které ještě čeká.

Jako u předešlých dvou příspěvků, i tady opakuji, že jsem studovala obor Jazyková a literární kultura na Univerzitě Hradec Králové, takže veškeré mé zkušenosti pramení z této skutečnosti a každý další vysokoškolák může mít názory a zkušenosti odlišné.

Takže... přijímačky jsme úspěšně zvládli, přežili jsme první dny a možná i semestr bez větších fyzických či psychických újem, takže se můžeme směle vrhnout do dalšího studia. A co, že jsem se za ty své tři roky naučila?

1.) Víc hlav, víc ví - celkem vzato jednoduché a banální prohlášení, které určitě neslyšíte poprvé. Věřte mi ale, že ještě nikdy nebylo tak pravdivé, jako na vysoké. Nebojte se zeptat. Když něco přeslechnete, nespoléhejte na to, že to profesor zopakuje a prostě se zeptejte spolužáka. To samé platí u všech úkolů, seminárek nebo hledání informací. Neříkám, že se musíte ptát na každou blbost, ale naučte se už v počátku spolupracovat a vzájemně si vypomáhat. Potřebujete jezdit jeden den domů dřív? Zkuste se dohodnout s kamarádkou, že na tuhle přednášku bude chodit ona a zápisky vám pak posílat a v den nebo hodinu, kdy se to nehodí jí, zase můžete zůstat ve škole déle vy. Ušetříte si tak spoustu starostí...

2.) Odhad učitele - opět docela logický tah, ale málokdo mu věnuje dostatečnou pozornost. Když hned v úvodu studia zjistíte, co na daného pedagoga platí a jak s ním komunikovat, máte z 20 % vyhráno. Věřte mi, že si díky dobrému odhadu můžete hodně pomoct a leckdy si i ušetříte pořádný trapas. Pro příklad uvádím zážitek, který se stal mé známé, která je prototypem typického flákače a doháněče všeho na poslední chvíli. Většinu zkoušek u chlapských učitelů řešila push-up podprsenkou, velkým výstřihem a miniaturní sukní, za kterou by se nemusela stydět ani go go tanečnice, protože věděla, že její vědomosti ani zdaleka nedosahují toho, aby uspěla u zkoušky jen díky nim. Podobně vymóděná přišla i na onu osudnou zkoušku. Sebevědomě nakráčela do kabinetu, vytáhla si otázku, na potítku napsala pár vět, které zázrakem vydolovala ze svého zperoxidovaného mozečku a když přišlo na lámání chleba, zaujala natrénovanou pózu před učitelem. Jenže už po pár jeho větách bylo jasné, že by dal před ní přednost spíše pěknému spolužákovi. Asi netřeba říkat, že zkoušku musela opakovat. Kdyby chodila na přednášky, bylo by jí po dvou jasné, že tady má se svým dočasným přístupem ještě menší šanci, než ona osudná 4 %. Takže asi tak... :)

3.) Ověřování a uvádění zdrojů - nemusím doufám připomínat, že na vysoké opravdu, ale opravdu neuspějete s Wikipedií?! Zahodit můžete i většinu středoškolských učebnic, které jste si možná prozřetelně ponechali, protože 99 % učitelů na vysoké je bude považovat za nedostatečný zdroj pro vysokoškolskou práci.
Takže - zaregistrujte se do školní knihovny, do knihovny ve vašem městě, pokud je dobře zásobená, když máte poblíž vědárnu, tak i tam, protože následující 3 roky se stanou všechny vašimi dalšími domovy.
Neznám pedagoga, který by si nepotrpěl na dostatečné, správné a úplné uvádění relevantních zdrojů. Někteří jsou jimi skoro posedlí a jsou schopní vám za špatné uvedení zdroje práci vrátit.
Opravdu dobře si ověřujte, odkud informace čerpáte. Zda je kniha vhodná a dostatečně "dospělá" pro bakalářské studium. Naučte se správný formát uvádění zdrojů. A hlavně proboha... nic nestahujte z nějakých pochybných internetových stránek, byť by vypadali seriózněji. Vždycky se držte jen těch www stran, které vám povolí či doporučí učitel, nebo které jsou "oficiální" (stránky ministerstev, knihoven, ústavů, archivů...).

Minions nehty

28. března 2014 v 13:56 | Sentencia |  Nehty
Je to už nějaká doba, co jsem tu zveřejnila "dotazovací" článek, pod kterým jste se měli vyjádřit, zda stojíte o články o nehtech a jejich zdobení, či nikoliv. Reakce byly vesměs kladné, ale já se ke psaní dostala až teď a konečně pro vás mám první příspěvek do této rubriky (rozumějte - potřebuju psát, ale nechci rozebírat žádná vážnější témata, a tak se vrhám na to, co mi nedá moc práce, ale budu mít dobrý pocit z toho, že jsem napsala alespoň něco :D )

Předem avizuji (hlavně kvůli rýpalům, kterých se určitě najdou i tak mraky), že nejsem žádný expert. Nemám žádný kurz, nehty lakuji jen sobě, pro svou vlastní potřebu a radost a vím, že provedení zdaleka není nejlepší a že mám pořád co vylepšovat. Někomu se design líbit bude, někomu ne. Jako první ukázku svého nehtového řádění, které mě čas od času popadne, jsem si pro vás vybrala motiv Mimoňů, neboli Minios. Kdo viděl animovanou pohádku Já, padouch a jeho pokračování, určitě ví, o jaké roztomilé potvůrky se jedná. Osobně si myslím, že jsou k sežrání a scény s nimi si pouštím kdykoliv, když potřebuju zvednout náladu.

Kdo by přece jen neznal, tady je jedno video pro ukázku:

A teď už samotné tvoření jejich nehtového designu. Potřebujete celkem vzato jen pár věcí: podkladový lak, bezbarvý, žlutý, modrý, šedý, černý a bílý lak, tenký zdobicí štěteček a kuličkovou zdobičku na nehty (kdo nemá, může použít jako nouzovku i párátko).

Recept: Nutellové muffiny

16. března 2014 v 10:09 | Sentencia |  Recepty
Dlouho jsem se neozvala, já vím... A slibuju, že vám to všechno brzy vynahradím. Tyto dva měsíce jsem absolvovala šílené maratony školení kvůli práci a i přímo v práci to bylo chvílemi na zabití, a to včetně kolegů i mě samé :). Už se mi po blogování i po vás, návštěvnících a blogerech, moc stýská. Takže pro dnešek začneme jen tak zlehka - receptem.

Do muffinů jsem se prostě zamilovala. Jsou jednoduché, rychlé a to množství variací a možností je zkrátka parádní. Díky tomu vás nikdy neomrzí je dělat, protože člověk může v jednom kuse zkoušet něco nového a různě experimentovat. Těsto světlé, nebo tmavé, s ovocem, nebo čokoládou, sladké, slané... Já prozatím zkoušela jen ty sladké, protože na slané zobání mám jinačí osvědčené recepty. Mám za sebou šmoulí modré s borůvkami, pomerančové s hořkou čokoládou uvnitř, kávové s bílou čoko uvnitř, světlé muffinky s nuttelovou náplní, malinové, které sklidily neuvěřitelný úspěch na oslavě narozenin mé maminky a musela jsem je před příbuzenstvem schovat, aby vůbec nějaké zbyly i pro hosty na hlavní část oslavy, která se odehrávala v restauraci... a spoustu dalších :).

Dnes tu mám recept na nejnovější pokus. Základ dělám vesměs pokaždé stejný a pak obměňuju právě jen dodatkové ingredience, takže můžete sami zkoušet podle libosti.

Potřebujete:
- 2 hrnky hladké mouky
- 1 vejce
- půl kelímku Nutelly (nebo jiné čokošky v kelímku :))
- 1 kypřící prášek
- sáček sušených brusinek
- 1 hrnek mléka
- 1/3 až 1/5 hrnku oleje

Jak na to:
Nutellu si dejte předem povolit někam do tepla. Třeba mí rodiče mají ve zvyku ji nechávat v lednici, takže v případě, že se na muffiny chystáte, počítejte s tím, že nesmí být ztuhlá.

Do větší misky si připravte všechny sypké ingredience - to je mouku a kypřicí přášek.

Zhruba půl kelímku Nutelly (záleží, kolik muffinků budete dělat a jak sladké je chcete mít) rozehřejte na mírném ohni. S tekutou se vám bude lépe zpracovávat těsto (díky sladkosti Nuttely, už není potřeba dávat cukr). Když je čokoláda rozpuštěná, přiklepněte k ní ještě i vejce a zapracujte ho do Nutelly. Vše pak vylijte do mísy s moukou, přidejte olej a mléko a vypracujte poměrně husté těsto (rozhodně vám nesmí ze lžíce odtékat). Pak už jen přidejte brusinky (nebo jiné ovoce), naplňte formičky na muffinky do 3/4 a dejte je péct na cca 20-30 minut do trouby na 180°C. Propečení můžete zkontrolovat špejlí. Když se na ni těsto nelepí, jsou muffinky hotové.

A je to! Pak už si jen užijte parádní Nutellové muffiny, po kterých se jen zapráší :).