Naživu

24. července 2014 v 10:31 | Sentencia |  Deníček
Kdyby mi někdo ještě před 14 dny řekl, co se bude dít v mém životě teď a jak se budu cítit, reagovala bych nejspíš takhle - nejdříve nevěřícný pobavený smích, histerický smích s náznakem paniky a deprese a ukamenování dotyčné osoby, která si ze mě tak ošklivě a hrubě vystřelila.

Jenže vesmír si s námi postrkuje podle své vlastní vůle a občas se ani nezeptá, jestli jsme na změnu připravení, jestli ji chceme, jestli nám vyhovuje... Je mu jedno, zda to s námi sekne, zhroutíme se, nebo budeme naopak šťastní a spokojení. Prostě to udělá. A my se s tím musíme naučit žít, ať už jde o změnu příjemnou, či naopak. Já se poslední rok snažím, abych se naučila vidět něco dobrého i na těch změnách, které zpočátku přijímáme a vnímáme jako špatné, zlé a nefér. Sami moc dobře víte z článků, že mi to moc dobře nešlo... Jenže od posledního příspěvku tady se dost věcí změnilo.

Naučila jsem se, přijímat všechno tak, jak to je. Nedomýšlím si, nespekuluju, nenasazuju černé, ani růžové brýle. Užívám si to, co mi vesmír a léto nadělují a snažím se znovu opravdu žít. Protože do teď jsem strašně dlouho jenom přežívala díky náhodným okamžikům a dávkám radosti a štěstí, kterých bylo opravdu poskrovnu. Změnit tak zásadně způsob myšlení nebylo jen tak. Stálo to obrovské úsilí a trpělivost nejenom mě, ale i hodně mých blízkých, kterým za to vděčím neskutečně moc a moc a mám pocit, že některým to ani nikdy nesplatím.

Ano, občas si vzpomenu, nebo zapřemýšlím, jak se asi má... sem tam si zanadávám, když se třeba od někoho něco doslechnu. Ale ve výsledku - je mi to už všechno jedno a jsem s většinou minulosti vnitřně vyrovnaná. Nebo alespoň mám už docela dlouho pocit, že tomu tak je. Vzpomínám na to, co bylo hezké a těším se na to, co bude třeba ještě hezčí. Jdu si zkrátka svou cestou, protože stejně jako Deanerys z Hry o trůny, "když se ohlédnu nazpět, jsem ztracená". A tak se radši dívám pro jistotu už jenom dopředu :)

Zkrátka - i chycení chrapotu a kašle může být dobré, když je dobrá příčina jejich chycení... :)

Vaše spokojená Sentencia

A ještě pár záblesků z posledního cca měsíce mého života:






 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Myšák Myšák | Web | 24. července 2014 v 16:33 | Reagovat

Jo, změnit své myšlení a naučit se na každé situaci vnímat jen to nejlepší patří asi k jedněm z nejtěžších "úkolů" v našich životech. A nápodobně jako ty, jsem ráda, že tohle už mám zvládnuto :)

2 Adelínka Adelínka | Web | 25. července 2014 v 8:11 | Reagovat

Vesmír má prostě zvláštní moc. :) A já jsem za to moc ráda. Jsem za tebe vážně šťastná a navíc ještě pyšná, že se tomu nebráníš a nebojíš se to brát tak, jak to je. Myslím, že vesmír ví, co dělá, pošle nám to, co nám chybí, co je pro nás nejlepší a i když nám přijde, že na to nejsme připraveni nebo se nám to dokonce nehodí a nechceme to, on ví, že někde v hloubi duše připraveni jsme a jen čekáme, až najdeme to, co postrádáme. "Všechno zlé je pro něco dobré." :) A vesmír prostě chce, aby jsi byla šťastná. :* Zasloužíš si být šťastná. ;)

3 Magdaléna Magdaléna | Web | 25. července 2014 v 16:22 | Reagovat

:) teď už by to chtělo jen spoustu nových pozitivních článku a myšlenek :)
.
jsem ráda, že ses posunula dál... ač se to nezdá, smutnit se nedá věčně... i kdyby člověk chtěl :)

4 renuška renuška | E-mail | Web | 26. července 2014 v 11:57 | Reagovat

Huráááááááááááá, Péťa už je zase velká holka ♥♥♥♥♥ ... jsem moc ráda :-)

5 •Pet!nka• •Pet!nka• | Web | 27. července 2014 v 20:51 | Reagovat

Jsem moc ráda, že už je ti líp. Život už prostě takový je a je potřeba ho tak i brát. To, že je zle, neznamená, že zase nebude dobře.

6 stuprum stuprum | Web | 29. července 2014 v 4:05 | Reagovat

Jsem ztracen, i když pohlédnu dopředu. :)
Nepij kolu, vypálí ti žaludek. :P

7 Sentencia Sentencia | Web | 31. července 2014 v 10:33 | Reagovat

[1]: to máš pravdu... dá to opravdu zabrat a člověk nikdy neví, jestli se jeho "staré" já pod vlivem nějaké vnější okolnosti třeba zase nevrátí...

[2]: Adél... však ty víš, jak to je, píšeme si teď víc než často :D Prostě uvidíme. Mám z toho strach, ale snad se to nějak poddá :)

[3]: Já jsem taky ráda :)

[4]: já nikdy nebyla velká, Reni :D 162 cm není nic velkýho :D

[5]: Asi tak nějak. Dobré se střídá se špatným a my se to musíme naučit přijímat :)

[6]: Tak hledej záchytný bod, cíl, metu... a bude líp :)
A colu normálně vůbec nepiju. Tohle byla piknicová výjimka :D

8 Michelle Michelle | Web | 6. srpna 2014 v 10:31 | Reagovat

Jen si ty růžové brýle občas nasaď, pokud je nebudeš mít pořád, ničemu neuškodí. A nestane se z tebe skeptik :)
Jinak ti samozřejmě fandím. Jakákoliv změna, která vede k vyrovnanějšímu přístupu k životu je dobrá. Teda, asi budou i ty, které úplně ideální nejsou, ale to není tvůj případ :)
A když ti vesmír naservíruje změnu, kterou nechceš, nebo ti ublíží, vzpomeň si, že to není proto, aby ti ublížil, ale proto, aby ses zase posunula dál a o větší kus, než by ses posunula bez jeho zásahu. ;)

9 Barulk@ Barulk@ | Web | 4. prosince 2014 v 17:40 | Reagovat

S údivem sleduji jak vesmír funguje, někdy dává až moc a je to tak frustrující znát pravdu o tom, že ho naprosto nezajímá zda je to pozitivní, nebo negativní. Je to vnitřní boj, boj sám se sebou ... Jeden z nejtěžších soupeřů.
Jsem tak ráda, že jsi zvítězila <3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama