10 věcí, které bychom měli odkoukat od své kočky

21. srpna 2015 v 21:00 | Sentencia |  Myšlenkové pochody
Kočky jsou osobnosti. Říká se, že kočka vlastní svého majitele a nikoliv naopak. Po pěti letech v jedné domácnosti s černým kočičákem, musím s tímto tvrzením bezvýhradně souhlasit.

Několikrát jsem měla chuť svého Charlieho zabít nebo přinejmenším z něj udělat bezdomovce - je totiž čistě kočkou domácí. Kdo to má stejně, chápe moje vražedné tendence. Všude jenom chlupy. Uklízet můžete jak chcete, stejně se jich nikdy nezbavíte úplně. Buzení ve 3 hodiny ráno kvůli troše pozornosti, popřípadě jídlu, je taktéž běžnou záležitostí, a to, že spím, je čistě jenom můj problém. On má prostě hlad. Pěstování pokojových květin jsem už pomalu vzdala, protože dřív nebo později z každé zbyde jenom ohlodaný pahýl. A kočičí tráva se může jít klidně bodnout, protože není ani zdaleka tak zajímavá, jako ty ostatní kytky. A takhle bych mohla pokračovat, přes rozedraný nábytek, okousané rohy stolu, poškrábaný krk, mňoukání pro nic za nic... dál a dál.

Ale je i spousta věcí, které mě na kočkách fascinují a ne jednou mě napadlo, že kdybychom si jich pár osvojili, žilo by se nám mnohem líp. Tady je malý výčet těch nejužitečnějších.

1) Spánku není nikdy dost!: Ať už v práci, doma, na návštěvě nebo na výletě - spát by se mělo smět vždy, všude a za jakýkoliv okolností. A kdyby se to náhodou někomu nelíbilo, stačí se zatvářit dostatečně roztomile a trochu zavrnět. Ještě vám rádi nechají i svoji postel.

2) Olíznutí stačí: Uznávám, tenhle bod zní trošku perverzně, ale bohužel mě lepší ekvivalent nenapadl. K věci - kdo měl někdy kratší sestřih, ten ví, že po probuzení vlasy ani zdaleka nevypadají, jako od kadeřnice. Někdo to řeší lakem, další žehličkou a nejpoužívanější je bezesporu v podobných situacích gel. Ale vemte si to - už jenom ty peněžní náklady, časová náročnost a to nemluvím o vlivu na životní prostředí. Řešení? Trochu to olízněte a máte vystaráno. A můžete to vzít při jednom i s ranní očistou. Sprcha je vlastně pro amatéry.

3) Vy jste vždy na prvním místě: Ano, to je základní heslo koček a my bychom se jím občas měli nechat inspirovat. Zkrátka všichni jsou tu jenom proto, aby nás obskakovali, milovali nás a uctívali. Jsme středobodem vesmíru.

4) Nuda neexistuje: Vždyť kolem je tolik zajímavých věcí, kterými se můžeme zabavit. Kabely jsou přece tak super na okusování. Ze závěsů a záclon jde udělat parádní lanové centrum. A nedej bože, když je někde něco kulatého, co jde koulet a postrkovat po celé místnosti. Kdo by chtěl mobil nebo xBox?

5) Asertivita je pro zelenáče: Pamatujte - vy máte vždycky pravdu, vy jste ti jedineční a vy si zasloužíte obdiv, úctu a respekt. A kdyby si to někdo náhodou nemyslel a nesouhlasil, vždycky se můžete naježit a prskat. Pokud ani to dotyčného nepřesvědčí, ještě máte drápy.

6) Projevy náklonosti: Námluvní techniky koček jsou tak jednoduché, až jsou geniální. Když se vám někdo líbí, prostě se mu jenom dostatečně dlouho motejte pod nohama. Možná dostanete nejdřív nějaký ten kopanec, ale nakonec se vás dotyčnému sželí a máte vyhráno. To, že se vás už nezbaví, v tu chvíli vědět nemusí.

7) Nemusíte vařit: Stačí totiž dost dlouho otravovat, vyřvávat na celý byt, schválně roztrhat toaletní papír a pro jistotu ho roztahat po celé koupelně a věřte tomu, že se vždycky najde někdo, do vám nějaké jídlo připraví. A ještě rád.

8) Nemusíte se omlouvat: Nejprve připomínám body 3 a 5, ale pokud by náhodou přece jenom došlo na nejhorší a vy se museli omluvit, stačí, když se naštvané osobě prostě jenom vecpete na klín, přimhouříte kajícně oči a i ten nejtvrdší kámen roztaje. Následné drbání je odprošení vás za to, že jste se museli snížit k omluvě.

9) Nepotřebujete budík: Znáte ty rána, kdy vy jste už dávno vzhůru, ale váš milý ještě sní o jinýh kočkách?! Zapomeňte na "nenápadné" převalování nebo "náhodné" upuštění knihy na zem. Skokem do slabin nebo zakousnutím se do vykukujícího palce u nohy probudíte i toho největšího spáče.

10) Polygamie je legální: Na závěr něco, co by uvítali hlavně páni, ale některé dámy by asi taky nebyly proti - můžete mít tolik koček, kolik jenom chcete. A za následky nemusíte ani platit alimenty. Heslo totiž zní: Hlavně nezávazně!
 

19 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Lyra Lyra | E-mail | Web | 22. srpna 2015 v 9:44 | Reagovat

Nejvíc se mi zamlouvá bod 3 a 4 (jako málo by nám v takovém případě stačilo ke štěstí), ale všechny mají něco do sebe. Žít si jako kočka by bylo fajn, třeba to klapne v příštím životě. :)

2 Myšák Myšák | Web | 22. srpna 2015 v 10:40 | Reagovat

Kočičky ;) Bod osm mě rozsekal :D

3 Adiiinka Adiiinka | Web | 22. srpna 2015 v 20:08 | Reagovat

11) Mazlit se budeme kdy já chci: Pokud to na Vás někdo zkouší a vy nemáte chuť, tak má jednoduše smůlu. Bránit se můžete zuby, drápy, všechno povoleno a druhé straně nepomůže nic! Když se chci mazlit, tak se přitulím a jinak na mě nesáhnete, je to jasný?! :D

4 Laura. Laura. | E-mail | Web | 23. srpna 2015 v 7:49 | Reagovat

Tento článok ma ešte viac presviedča, že chcem mačku. :D podľa mňa sú to perfektné stvorenia, teda- kedysi som ich nemala rada, lebo niektoré jedince sú fakt drzé.. Ale potom ma zas niečím tie kocúre obmäkčia a som zas v prdeli. :D keby nemám psa, ktorý by mi ich všetky zjedol, dávno mám mačacie impérium :D

5 Magdaléna Magdaléna | Web | 24. srpna 2015 v 15:05 | Reagovat

:-) Boží článek. Moje kočka je ovšem čistě domácí vrah - mazlí se jen když chce a škrábe toho, kdo se jí momentálně nelíbí. To bych se chtěla naučit já :-)

6 Sentencia Sentencia | Web | 24. srpna 2015 v 15:33 | Reagovat

[1]: ano, ty by člověk asi bral nejvíc :)

[2]: každý bod má něco do sebe. Jsem ráda, že článek pobavil ;)

[3]: až tak? :D

[4]: Kočky jsou super. Psi mají taky něco do sebe, ale jak jsem psala - kočky jsou osobnosti, kdežto pes je vděčný za každou pozornost.

[5]: Děkuju, jsem ráda, že se líbil :) Každá kočka je samozřejmě jiná, ale snažila jsem se psát univerzálně, aby to sedělo na co největší počet zástupců :)

7 Adiiinka Adiiinka | Web | 26. srpna 2015 v 7:08 | Reagovat

No co, ještě mi řekni, že to takhle kočky nepraktikují... :D A občas se to může hodit, zejména u cizích nápadníků. Sekneš drápkem a je klid. :D :))

8 giornale giornale | Web | 26. srpna 2015 v 19:38 | Reagovat

V příštím životě bych chtěla být kočka, ale chtěla bych, aby u mě bydleli milovníci koček a já se měla minimálně tak dobře jako ti moji zloduši :))

Jinak... znáš stránku na fb "Bydlím u své kočky"? To tak strašně sedí, až kroutím hlavou a říkám si, že bych s tím měla něco dělat...

Řekla bych, že se máme od koček pořád co učit.

9 Denia Denia | Web | 30. srpna 2015 v 12:00 | Reagovat

Tohle je fakt originální článek a zábavně podaný! Kočku jsme nikdy neměli, ale musí to být zábava :D

10 Sentencia Sentencia | Web | 30. srpna 2015 v 17:52 | Reagovat

[7]: právě, že praktikují... a rády :)

[8]: ano, být kočka, která má pánečky, jako jsem já - to by byla výhra :)
A stránku samozřejmě znám, jsem i fanoušek a taky je mám moc ráda, protože ty jejich příspěvky opravdu neskutečně sedí a jsou maximálně trefné :D

[9]: díky, jsem ráda, že se líbil. A kočkami opravdu zábava je. Někdy až tak velká, že by je člověk nejradši zaškrtil :D

11 Barulk@ Barulk@ | Web | 7. září 2015 v 0:30 | Reagovat

Já si snad pořídím kočku.
A to jsem zapřísáhlá antikočíčí máma, hlídací macecha a jiné výstižné označení. Nebo jinak prosím udělejte z mě kočku ^_^

12 lady Lianna Ellusive lady Lianna Ellusive | Web | 13. září 2015 v 16:51 | Reagovat

To je mimořádně povedený článek. Navíc to skvěle sedí :-).

13 Sentencia Sentencia | Web | 14. září 2015 v 20:07 | Reagovat

[11]: Tak tohle jsem Baru radši neslyšela :D Kočky jsou zkrátka geniální a nikdo mě nepřesvědčí o opaku :)

[12]: Jsem ráda, že se líbí. A sedět by měl, protože ho podporuje 5 let trvalého soužití s černým ďáblem, který byl pro článek inspirací :)

14 Łuce Łuce | E-mail | Web | 17. září 2015 v 7:14 | Reagovat

Perfektný článok. Nikdy by ma nenapadlo, že mačky sú také geniálne a to tie lapače bĺch vôbec nemám rada. (Už skôr som začínala meniť názor na mačky, ale teraz ho asi mením úplne) :D

15 Simka Simka | Web | 19. října 2015 v 14:34 | Reagovat

Tohle je hrozně originální a zábavný :D Pobavilo mě všechno a když o tom trochu přemýšlím tak proč ne ? :D

16 Lore Lore | Web | 19. října 2015 v 14:49 | Reagovat

V příštím životě se chci narodit jako kočka! :D
super článek, zasmála jsem se.

17 Myrtila Myrtila | Web | 19. října 2015 v 14:53 | Reagovat

Dokonale jsi mě pobavila a souhlasím naprosto se vším :-)

18 Sentencia Sentencia | Web | 19. října 2015 v 15:27 | Reagovat

[14]: Charlie se výrazně ohrazuje proti pojmenování "lapač blech". Je to prý aristokrat, který nemá jedinou blešku. To, že za tu může panička, která ho pravidelně obdarovává protibleším obojkem, už pochopitelně zamlčel, takže to dodávám já :)

[15]: Díky, jsem ráda, že se článek zalíbil natolik, že si zasloužil být na titulce :)

[16]: Jsem ráda, že jsem pobavila. Byl to účel. Můj kocour má sice jiný názor, ale naštěstí ho ještě nenapadlo založit si blog ;)

[17]: Díky ti. Těší mě, že se článek líbí :)

19 šílená kokoska šílená kokoska | E-mail | Web | 19. října 2015 v 15:51 | Reagovat

Tys mi normálně ukradla kocoura, no přiznej se! :D Mám úplně stejnýho, ale jmenuje se Čert :)

20 Illumináti Illumináti | Web | 19. října 2015 v 16:34 | Reagovat

wow
      such kočky
very vzory
         much povaha

21 Renyu Renyu | E-mail | Web | 19. října 2015 v 16:47 | Reagovat

Rozdíl mezi psem a kočkou?
Pes "Lidé o mě pečují, dávají mi najíst, milují mě....lidé jsou bozi!"
Kočka "Lidé o mě pečují, dávají mi najíst, milují mě.....JÁ jsem bohyně!"

Ovšem s takovou spokojeností člověk musí být happy, něco na tom je c:

22 Bels Bels | E-mail | Web | 19. října 2015 v 17:49 | Reagovat

Jo, občas by jsme se těmi našimi miláčky měli inspirovat. :D Oni maj prostě vše v zádi a jak se jim žije!
Btw mám podobného černého kocoura. Pěkný šmejd to je... :D

23 Rose Rose | Web | 19. října 2015 v 18:28 | Reagovat

Právě ležím vedle ní...
Po přečtení tohodle článku se na ní dívám a přemýšlím jak to dokázala že si mě získala- Zlato moje černý...
Tohle je jiná láska, ano souhlasím s tím že kočka vlastní spíš svého majitele, možná jsem naivní ale určitě mě má taky ráda a tím nemyslím jen drbání na krku, granule a konzervy a vždy pohodlí a teplo, pokud se jedná o pohodlný gauč! Je to moje černá kráska se zlatavíma očima, která vždy vím kdy jsem smutná a má přijít na klín a kdy jsem happy, pouštím si na celý dům řvoucí písničky, tak ví že by měla radši vypadnou z domu! Většinou je to ona která mě dokáže vyslechnou a místo odpovědi přivře oči, zavrní a usne...
Já osobně mám ráda všechny kočky ale tu svojí miluju!
Jinak moc hezkej blog :)!

24 Grumpy Grumpy | Web | 19. října 2015 v 18:30 | Reagovat

To je skvělé :-D Musím souhlasit, sama jsem něco podobného chtěla sepsat. Mám doma neskutečně nafoukanou kočku, ale nevyměnila bych ji. Sice je to svině, která chčije do postelí, když se naštve, ale taky se umí tvářit pekelně roztomile.

25 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 19. října 2015 v 19:09 | Reagovat

Krásně vystižné. Máme kocoura a kočku- domácí. Popsala jsi přesně, jak to chodí v jejich postoji k lidem, jen ještě mám malou připomínku. Jsou moc chytré, moc dobře ví, co člověku vadí, dají se naučit některým věcem- rozumí i slovům, stačí tón hlasu, aby pochopily (beru to dohromady jako kočky i když to je duo) že nemají dělat nepřístojnosti. Dovedou uklidnit člověka, když se zlobí. Mudla přiběhne, vetře se do náručí a  tulí se, jako by říkala: Tak už se na toho pantátu nezlob, on je můj miláček, víš? A to je fakt, jen si sedne- pantáta- tak je u něj. Ráno mě vzbudí obcházením a kladením packy na hlavu či rameno a upaluje za ním. Kocour je zase takový můj bodygard. Kromě odpoledního spánku v pokoji, pořád chodí za mnou, v noci obsadí houpací křeslo a čeká, až se vzbudím, aby se mi vetřel do postele. Jsou denně kartáčovaní, ven nechodí, takže...jinak to říci nemohu, jen, že patří do rodiny a po odchodu dospělých dětí z domu, vřele doporučuji. Pak už tolik na tom rozedraném polstrovaném nábytku moc nezáleží. Do hrobu si ho nevezmeme.

26 Bookeaterka Bookeaterka | Web | 19. října 2015 v 19:25 | Reagovat

Naprosto s tebou souhlasím, jednoho takového čertíka mám doma. Ať udělá cokoliv, stačí jeden pohled a už je to zase můj miláček. Mohla bych se od něj něco přiučit. Třeba zrovna ten kotěcí pohled by někdy nebyl na škodu. :D

27 mylifeaskari mylifeaskari | Web | 19. října 2015 v 19:34 | Reagovat

No jo.. žít život jako mají kočky by mohlo být super :D Napsala jsi to úžasně :))

28 Kika Kika | E-mail | Web | 19. října 2015 v 20:05 | Reagovat

úplně nejvíc se mi líbí bod, že jsme středobodem, protože ve skutečnosti je strašně důležité umět myslet na sebe a být občas - tak trochu sobec ;)

29 Sentencia Sentencia | Web | 19. října 2015 v 20:10 | Reagovat

[19]: tak to prr... Charlie je můj a nikomu ho nedám :) Maximálně číňanům na polívku, až mě opravdu něčím hodně vytočí :D Jestli je tvůj Čert stejný ďábel, jako ten můj, tak s tebou hluboce soucítím :)

[20]: wow,
        such komentář
                much díky!

[21]: naprosto přesně definováno a vystiženo :) Porovnávat kočku a psa, podle mě ale moc dobře nejde, i když to hodně lidí dělá.

[22]: šmejd, ale stejně ho máš ráda, jen se nedělej :) já to mám úplně stejně. Někdy ho chci zabít, jenom se probudím a jindy mám pocit, že nic na světě nemám radši, než jeho :)

[23]: Takhle to má asi každý. Nadáváme, prskáme hůř, než ty kočky, ale přitom víme, že jim stačí jedno mňouknutí a už zase poslušně drbeme a vylíváme si jim duši :)

[24]: sakra tak to je fakt potvora :D charlie je na tohle naštěstí až moc velká panička a chodí způsobně do záchodku. Místo toho ale ožírá kytky, když nejsem doma a pak zvrací zásadně na béžový koberec, místo na dlažbu. A to vidím pak taky rudě :D

[25]: V životě bych se neodvážila zpochybňovat chytrost a inteligenci koček. Ty potvory jsou totiž naopak tak vychytralé, až to někdy bolí. Přesně, jak jsi psala. Stačí tón hlasu a ony moc dobře vědí. To, že neposlechnou, už je věc druhá :D
Jinak já jsem ono dospělé dítě, které opustilo rodnou vísku a koukám, že kočičí terapie funguje oboustranně :)

[26]: Ten by se mi asi taky hodil nejčastěji. Na každého bych jenom hodila ukřivděná kukadla jako kocour ve Shrekovi a bylo by vyhráno :D

[27]: Děkuju za milý komentář :)

30 Sentencia Sentencia | Web | 19. října 2015 v 20:11 | Reagovat

[28]: přesně tak. Někdy je potřeba, uvědomit si svou vlastní cenu. Neříkám, být nafoukaný nebo arogantní, ale někdy by bohatě stačilo umět říct "ne!"

31 šílená kokoska šílená kokoska | E-mail | Web | 19. října 2015 v 20:17 | Reagovat

[29]: Kdepak, ten náš je nehoráznej lenoch, celej den prospí :D

32 higurashi-tym-cikady higurashi-tym-cikady | E-mail | Web | 19. října 2015 v 20:43 | Reagovat

Jsem ráda, že nejsem kočka, a nemusím tak být za každou cenu namyšlená, sebestředná a panovačná mrcha....

33 Sentencia Sentencia | Web | 19. října 2015 v 20:55 | Reagovat

[31]: Ten můj to má půl na půl. Buď spí, nebo řádí jako pominutý :)

[32]: Já jsem za ráda, že se ještě pořád najdou lidi se smyslem pro humor, kteří pochopili, že celý článek je jedna velká nadsázka, sloužící hlavně pro pobavení :)

34 Lunison Lunison | 19. října 2015 v 20:55 | Reagovat

Naše rodina měla již několik koček. Ani s jednou z nich jsem se nespřátelila, protože sou to zkrátka bytosti netolerantní, samolibé,panovačné, zkrátka nevím jak bych to popsala. Mladší sestra a vůbec všichni jim projevovali až přehnanou náklonnost (určitě víte, co tím myslím. Mazlení, hlazení atd.) ale kočka? Ta vás setře rádoby přátelským výrazem, který je až po okraj plný holého egoismu.
Tak se ve mně zrodil ďábelský plán se ke kočkám chovat přesně tak, jak se ony chovají k nám (pejsek mi věrně pomohl c:). Od té doby záhadně vymizely kočky z celé ulice O.o

35 Yu-chan Yu-chan | Web | 19. října 2015 v 21:34 | Reagovat

Kočky jsou zkrátka úžasné a až na desítku souhlasím naprosto se vším, hlavně s bodem číslo 1. xD

36 Nelogična Nelogična | E-mail | Web | 19. října 2015 v 21:58 | Reagovat

Jednička je nejdůležitější. (A pak pětka.)
Safraporte, proč jsem vůbec člověk a né kočka?

37 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 19. října 2015 v 23:19 | Reagovat

[29]: Jen na okraj, k těm kočkám nás (před 7 lety) "donutila" tehdy přítelkyně, nyní manželka nejmladšího syna, která má těch koček trochu víc a je taková kočičí máma. Náhodou padla  na milovníka zvířat-po kom to ten syn zdědil asi - jejich malá dcerka, když vidí kočičku tak se k ní hrne. Občas před ní raději utečou.
Kdyby mě tak muž hladil během života našeho dlouhého jako hladí kočku! Je to nespravedlivé , že jo?:o)

38 May May | Web | 20. října 2015 v 6:50 | Reagovat

Jo, mam 2 kočky a brzo se z nich zbláznim. Ta první naprosto ignoruje jakýkoliv zákazy, okřiknutí, cokoliv.. a ta druhá je agresivní, protivná, nenažraná a má říji 10x ročně. Oboum je samozřejmě u prdele když je chci pochovat, vyškubnou se a o hodinu pozdějc, když se mi to absolutně nehodí, přilezou a chtěj abych se jim věnoval..

39 valin valin | Web | 20. října 2015 v 8:36 | Reagovat

Ať žijí kočky a kocouři a jejich pokorní sluhové lidé...

40 Jana Jana | E-mail | Web | 20. října 2015 v 10:28 | Reagovat

Tak to je skvělý a bombový článek! :D To mne nikdy nenapadlo a stavy, jaké poposisuješ v úvodu, mívám také :D :D :D Skvělý článek! Super!

41 Meduňka Meduňka | Web | 20. října 2015 v 13:07 | Reagovat

Vynikající článek a bezva nápad! No ale stejně, dlouhodobé soužití s kočkama člověka změní, ať chce nebo ne :)

42 Sentencia Sentencia | Web | 20. října 2015 v 13:32 | Reagovat

[34]: tak to jsem radši nečetla...:)

[35]: kočky by souhlasily i s tou desítkou, ale chápu, jak to myslíš :)

[36]: protože ne každý má bohužel to štěstí ;)

[37]: Někdy děti dokáží tu svou lásku dávat najevo až moc:D nezapomenu na Charlieho první zkušenost s dětmi. Chudák z toho měl trauma ještě dalších 14 dní :)

[38]: Mrouskání naštěstí řešit nemusím. Charlie je od jednoho roku "bezkulka", takže jsem se sice ošidila o krásná koťata a jeho o zážitek s holkama, ale zase jsem zachránila nábytek, svoje čichové receptory a Charliho ušetřila soubojů s dalšími kocoury :)

[39]: asi tak nějak :) Někdo si to holt umí zařídit.

[40]: Děkuju, jsem ráda, že se líbil :)

[41]: Velký dík. Nemyslím si, že by soužití člověka nějak povahově změnilo, pokud u toho nezapomíná na kontakt s lidmi. A když už, tak to neplatí ale jenom o kočkách, ale o všem mazlíčcích, když je člověk upřednostňuje před člověčí společností ;)

43 Sigmund Werther Sigmund Werther | Web | 20. října 2015 v 17:52 | Reagovat

Jé, kočičky úplně miluji! U nás ve vesnici máme doma asi tři tyhle chlupaté potvory (ten počet je mírně proměnlivý), ale žijí hlavně venku. Přijdou se domů akorát nažrat, vyspat a když mají jó dobrou náladu, tak i podrbat.
Narozdíl od psů mě kočky neuvěřitelně fascinují tím, jací jsou to svobodomyslní tvorové. Některé bohužel tuto nádhernou vlastnost téměř ztratily, ale u nás doma je pro ně hrdost to nejdůležitější. Nechají se pohladit, když oni chtějí, ne když chci já.

Jinak doporučuji šantu kočičí - pro naše kočky velice ceněná rostlina. Jen mají dost velkou spotřebu.

44 Havree Havree | Web | 20. října 2015 v 18:29 | Reagovat

no comment

45 Alfirin Alfirin | E-mail | Web | 20. října 2015 v 20:07 | Reagovat

Ňunííí, ta kočička je krásná :-) A výstižný článek, hlavně body 3 a 5 :-D

46 Amia Amia | Web | 21. října 2015 v 12:05 | Reagovat

Pobavilo :D
Ale musím říct, že doma asi nemám kočku. Kytky neožírala nikdy, záclony žijou, na chlupy stačí pravidelné česání a buzení ve tři ráno? Ani náhodou, prostě se uloží vedle a čeká, až se vzbudím já nebo je už dostatečně pozdní hodina (od osmi ráno dál).
Na druhou stranu, co bych dala za vecpávání se na klín. Sice je společenská, ale striktně nechovací.

47 Adeleide Adeleide | 21. října 2015 v 13:30 | Reagovat

Vtipné.:) Nejvíc ten budíček. Někdy vyzkouším.

48 Sentencia Sentencia | Web | 21. října 2015 v 13:41 | Reagovat

[43]: to jsou přesně kočky. Psi jsou rádi za každou pozornost, kočky jenom za tu, kterou samy chtějí ;)

[44]: ...

[45]: je to můj malý aristokrat :) Charlie se opravdu povedl, i když není papírák. Pochvalu mu vyřídím :)

[46]: On to taky nedělá dennodenně, ale s těmi kytkami mám opravdu problém. Budu muset vyzkoušet tu slavnou šantu, jinak už nevím. A to buzení? Už jsem si nějak zvykla, ale tvého spáče závidím i tak ;)

[47]: tak pak dej vědět, jak to dopadlo. Já se ještě neodhodlala to vyzkoušet ;)

49 Jess-ana Jess-ana | Web | 21. října 2015 v 14:08 | Reagovat

Hezký :)))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama