Nesynchronní

11. září 2015 v 20:17 | Sentencia |  Deníček
Jsem v jádru člověk realistický, někdy až se sklony k pesimismu. Hodně se snažím tyhle svoje nálady krotit a většinou by lidé kolem spíš řekli, že jsem člověk realistický, až se skolny k optimismu, taže se mi celkem dobře daří je v tomhle případě obelhávat. Správě jste uhodli, že tohle bude ryze realistický článek, se sklony k přílišné upřímnosti...

Tenhle týden byl jednoduše na zabití. Naštěstí nemám ten dojem jenom já, takže nemusím trpět představou, že je něco v nepořádku pouze se mnou.
Práce - neplánované přesčasy, kopalo se, co mohlo, od techniky, po naše vlastní chyby, klienti byli protivní až hrůza, řešily se samé stížnosti (nutno říct, že neoprávněné)... a vše vyvrcholilo zprávou kolegyně, že má zřejmě jistou formu nádoru, druhý den jejím astmatickým záchvatem a nakonec přepadením jedné z našich poboček, na které se poměrně často vyskytuje i moje maličkost.
Drahý - co říct? Poslední měsíc musím denně odolávat nutkavé potřebě praštit mého milého něčím pořádně po hlavě, aby se probral a začal chovat tak, jak mám pocit, že si zasloužím, aby se ke mně bylo chováno. Nezabraly vražedné pohledy, nezabraly vyčítavé výrazy, neuspěly rozumné argumenty a nepomohla ani sáhodlouhá emocemi naditá zpráva. Prostě se musím smířit s tím, že u Drahého nikdy nebudu na prvním místě (ani na druhém, ani na třetím), nemá potřebu se mnou trávit tolik času, kolik bych si představovala já a vůbec jsem už nejspíš okoukaný exemplář, který zavání jistotou, tak proč se snažit, že?!
Zdraví - před nedávnem jsem si udělala malý výlet na pohotovost a odešla s diagnózou kompletně zablokovaných zad. Až se člověku nechce věřit, co všechno taková bloklá záda dokáží. Konkrétně u mě to byla dočasná slepota na jedno oko a ztráta citu v levé ruce + celková slabost, nevolnost. Žel bohu si nemůžu dovolit zůstat doma, takže vesele chodím do práce dál a s každým pohybem vrhám kolem sebe výrazy připomínající výrazy mimin z videa, kde jim přející rodičové poprvé dávají ochutnat citron. Holt, složenky se samy nezaplatí.
Když jsme u těch rodičů - já se u těch svých opět setkala s "velkým" pochopením, co se týče mých zájmů. Nedávno jsem totiž zjistila, že se poblíž konají kurzy grafologie. Tenhle obor mě už nějakou dobu zajímá, a tak jsem se rozhodla, že dvouletý kurz zkusím, když se vyučuje takhle blízko a výuka jde skloubit s prací. Plná euforie jsem tu radostnou novinu sdělila našim. Asi netřeba říkat, že moje nadšení nebylo sdíleno ani z poloviny. K ničemu mi to nebude a zbytečně utratím dvacet tisíc. Tak by se asi daly hodně zestručnit největší argumenty starších našeho rodu. Jo, díky, že mě podporujete v osobním rozvoji a zajímá vás, co mě baví. Stejně jako psaní a zúčastňování se literárních soutěží, je i tento můj "výstřelek" brán jako neprespektivní, nevýdělečný, nepřinášející žádné hmotné statky ani "výrobky" a tudíž vyhodnocen jako neužitečný a zbytečný. Kdybych doma nic neříkala, asi bych udělala líp. Minimálně bych nemusela každý telefonát poslouchat otázky typu, jestli jsem si už tu blbost rozmyslela a jestli vážně chci za něco takového utratit tolik peněz.
Takže asi tak. Přípočtěte si k tomu všemu každodenní starosti a strasti a máte parádní mix pesimistických myšlenek, který by svou rozmanitostí strčil do kapsy kde jakou müsli směs. Myslela jsem, že se mi uleví, až si tady postěžuju, ale takhle všechno pěkně sesumírované to ve mně vyvolává spíš nemalou dávku agrese a vzteku. Je mi jasné, že bude zase dobře a pak se mi celý článek a všechny problémy budou jevit jako prkotiny, ale zrovna teď mám pocit, že se nade mnou všechno tyčí hůř, než Eiffelovka nad mravencem.

Doufám, že vás to moje blábolení moc nevysílilo, pokud jste dočetli až sem. Snad se vám daří líp, než mně. Mějte se krásně, těšte se na babí léto a kdybyste zítra někdo měl v plánu jet na vinobraní na Kuksu, dejte vědět.

Vaše lehce pesimisticky laděná Sentencia
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Myšák Myšák | Web | 11. září 2015 v 22:08 | Reagovat

Tak to říkej až budeš v průběhu. Ségra to taky tak dělá. Pamatuji si jak jednou dala pár tisíc, co časem posbírala třeba za "přání k narozeninám nebo je dostala místo dárku" dala za nějaký adrenalinový sport, ve kterém je dodneška dost dobrá a baví jí to. Kdyby to řekla těsně před tím, asi by se tak daleko nikdy nedostala nedostala. Kromě toho jsi dospělá ;-), tak to za tebe už nemusí platit, ne? :-)

2 Gabriella Gabriella | Web | 12. září 2015 v 10:16 | Reagovat

To špatné období je  nakažlivé, protože  v posledních  tři týdny to jd eu nás taky z kopce.

Ale přeji pevné nervy. Hlavně co se týče zdraví, ať se co nejdřív dáš do pořádku! No s přítelem a s prací to chce trpělivost. lepší období už určitě klepe na dveře!

A co se týče rodičů, tak je to podobné, a věčně je mi opakováno jak mám šetřit atd. A když chci našim ukázat na nové fotky tak projevují pramalý zájem :D Ale když se pak dozvím, od maminčiných kamarádek, jak se chlubí co jsem kde vyfotila, tak mi to vždycky udělá radost, I když mi to sama neřekne:) Ber to tak, že až vaši  přejdou  tu část, že zbytečně vyhazuješ peníze, tak třeba budou říkat. Jo naše Péta normálně pracuje a u toho ještě stíhá tenhle kurz a je prostě dobrá !:)

3 Magdaléna Magdaléna | Web | 13. září 2015 v 11:10 | Reagovat

Milá Sentencie,
co se týče rodičů, mám to tak, že pokud to jsou MOJE peníze, MŮJ čas a NIKOHO tím neomezuju, nevidím důvod, proč bych si radost nedopřála. O kurzech grafologie jsem dříve taky přemýšlel, ale skončilo to jen u knížky a hodně střídmého koníčku. Přesto bych do toho být tebou asi šla - 20 tisíc je dost, ale je rozhodně milion horších způsobů, jak s nimi naložit. :-)
.
Jinak mě dost mrzí zprávy o Drahém. Myslíš, že si zasloužíš, aby se s tebou jednalo, jak se patří. Obecně mě vždycky hrozně mrzí, když nějaká moje kamarádka nebo holka obecně setrvává ve vztahu, do kterého investuje jen ona. Přijde mi veliká škoda, že spousta báječných holčin sedí na zadku kvůli svému příteli nebo naopak dělá věci, které ji ni nebaví. Případně si zoufá, že s ním tráví moc/málo času. Čtu teď hodně zajímavou knížku, která částečně souvisí i s tímhle, třeba se na blogu něco objeví. Zatím bych si možná položila otázku, jestli, když mi to vadí teď, mi to přestane vadit za rok, dva deset let.
No nic, zase jsem se rozlítila. Moc držím palce. :-) Rozhodně si zasloužíš víc času i pochopení!

4 renuška renuška | E-mail | Web | 14. září 2015 v 13:30 | Reagovat

Pecane, neser! Nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě líp. Hlavu vzhůru /pokud záda dovolí - to je totiž asi ten největší průšvih ze všech bodů/. Zdraví je jen jedno! A když budeš na prášky, moc ti to neprospěje.
Takže:
PRÁCE - měla jsi kliku, že jsi na té přepadené poště zrovna nebyla, uvědomuješ si to vůbec???
DRAHÝ - jen málokdy se druhý chová tak, jak my chceme. Možná i my jsme mu něčím protivné, žel každý je osobnost, každý má potřebu jiného volného prostoru kolem sebe, každý máme svý. Ber nebo nech bejt. A že to někdy hodně leze na nervy, to jo. A od toho jsou pak ty bolavý záda, co ty starosti (mnohdy zbytečný) nedokážou unýst.
ZDRAVÍ - viz výše.
RODIČE - Peťul, máš nás a věř mi, že já ti fandím ve všem, co se u vašich s odezvou nesetkalo. Víš to a i když je to asi málo, věřím všemu, co děláš, protože ať už psaní nebo v budoucnu grafologie bude mít pro tvůj duševní růst hodně velký význam! Takže jdi do toho a prď na to, co si o tom myslí okolí. Je to pro tvé dobro, pro tvé nitro, pro tebe. ♥

5 Laluš Laluš | 14. září 2015 v 16:17 | Reagovat

Souhlas s Renčou, slovo od slova. Jen s tím rozdílem, že já ti neříkám Pecane, neser :-)))

6 Sentencia Sentencia | Web | 14. září 2015 v 20:05 | Reagovat

[1]: Já vím, že naši možná mají v něčem pravdu, ale kdybych se pokaždé měla na všechno dívat takhle, tak nikdy nic nezkusím. A dokud člověk něco nezkusí, tak neví, jestli ho to bude bavit, bude v tom dobrý a jestli mu to k něčemu bude ;)

[2]: tohle je prostě padlé na hlavu. Proč před námi naše koníčky shazují a pak se jimi chlubí jinde? Už se mi taky párkrát stalo, že jsem slyšela až od jiných lidí, že mě mamka vlastně chválí za to, co jsem udělala nebo že jsem něco vyhrála. Jenže co je mi to platné, když přede mnou nad tím ohrnuje nos?! :D

[3]: To je přesně i můj názor - jsem dospělá, zaplatím si to, bude to můj čas, tak proč to tak řešit?! Já jsem rozhodnutá, takže je stejně zbytečné to dál rozmazávat, ale známe rodiče...do poslední chvíle doufají, že nám rozmluví něco, co podle nich není dobré:)
S Drahým je to celé trochu komplikovanější a vydalo by to na samostatný článek o několika stranách. Bohužel moc dobře vím, že jsou věci, které se nezmění a které mi vadit nejspíš nepřestanou. Ale vzhledem k tomu, že s ním i přesto chci být, mám asi smůlu a budu si muset zvyknout ;)

[4]: Neseru! ;) Jen ulevuji emocemi přetlakované duši, což je zdraví prospěšné a lepší, než kdybych to neventilovala vůbec ;) .
To, že jsem na přepadaném satelitu mohla být já, si právě že uvědomuju až moc dobře, bohužel...
Zdraví- já vím. Jedno souvisí s druhým.
Drahý - ty víš. Říkala jsem ti, co mi vadí nejvíc, ale dokud o tom nebude schopný mluvit, tak se asi z místa nehneme. Vadí mi to, že nevím, co bude dál. A jak to dál případně bude vypadat. Je sice hezký, že o mně mluví, ale co z toho mám pak ve výsledku já?

[5]: No ještě abys říkala, teto! :D

7 Elis Elis | Web | 14. září 2015 v 20:37 | Reagovat

Ono občas se zdá, že se to bortí všechno najednou, ale držím palce, ať se vše v dobré obrátí.
Jinak co se týče Drahého, že konec konců většina holek stejně radši na kávě s kamarádkou řeší, jak teď ji naštval tímhle a tohle, než říct jen- Jo on je hodný, to by zase přeci jen byla nuda :D

8 Adelínka Adelínka | Web | 22. září 2015 v 10:46 | Reagovat

Peťi, asi každý tohle zná. Víme jak jedna věc, jedna chvíle, jedna věta dokáže všechno tak dokonale pos.at! Samozřejmě, že Tě tohle období štve a samozřejmě, že bude zase dobře. Otázka zní za jak dlouho...
P.S.: Jsi to ty, běž do toho. :*

9 Van Vendy Van Vendy | Web | 22. září 2015 v 11:20 | Reagovat

Nemáš to lehký, Sentencie. Už zablokovaná záda dají zabrat, jako by nestačila náročná práce sama o sobě. Problémy s miláčkem, který zdá se není až takový miláček... a do toho ještě podtrh od rodičů. Ale ber to jako překážky, které budeš muset překonat. Možná že ti ten podtrh od rodičů paradoxně pomůže. Přeji štěstí s tím kurzem, peněz je to opravdu dost, i když zase, pokud je to kurz na dva roky, tak to není tak tragická částka. Tvoji rodiče jsou holt realističtí a za tu dvacku tisíc by si představovali spíš novou sedačku nebo televizi s ledničkou. Taky je dobré vědět, jestli ten kurz využiješ i v praktikém životě, nebo je to kurz čistě pro zábavu. Ale i kdyby to byl kurz čistě pro zábavu, je to tvoje osobní volba, takže, to neřeš a užij si to!

10 Sentencia Sentencia | 10. října 2015 v 15:10 | Reagovat

[7]: Přesně tak, když se to se**, tak vždycky všechno a ne jen jedna věc :) A máš pravdu - každý je nějaký a nikdo není dokonalý. Musíme si vážit toho, co máme a vidět taky někdy něco pozitivně ;)

[8]: Však my víme svoje, viď Adél :)

[9]: Je to tak, naši jsou hodně praktičtí a já tuhle vlastnost zdědila po nich. Taky si 3x rozmyslím, že za něco peníze utratím. Ale zase si říkám, že tohle je věc, kterou mi nikdo, krom Alzheimera nevezme. Občas si musíme něčím udělat radost a kdo ví, třeba se mi jednou bude hodit i v tom praktickém životě ;)Každopádně děkuju za milý komentář ;)

11 Péťa Péťa | Web | 12. října 2015 v 11:08 | Reagovat

Mě třeba hrozně pomáhá se ze všeho vypsat - prostě si sehnu, otevřu Word a píšu a píšu a píšu... Většinou si to po sobě ani nečtu, prostě to jen smažu a najednou zjistím, jak je mi dobře, že jsem to ze sebe všechno dostala. Snad ti tenhle článek pomohl.
A co ten kurz? Zní to hrozně zajímavě, už se moc těším, až přidáš nějaké krásné fotky :)

12 giornale giornale | Web | 13. října 2015 v 23:17 | Reagovat

Mně celkově přijde, že září bylo na facku. Nic, co se mělo podařit, se nepodařilo... A ten kurz zkus, když to nezkusíš, tak toho budeš litovat. Minimálně si pak můžeš říct, e  jsi do toho šla, a že z toho máš nějakou zkušenost...

13 Sentencia Sentencia | Web | 14. října 2015 v 19:01 | Reagovat

[11]: vypsání se, je taky dobrá metoda, ale na mě poslední dobou už moc nezabírá a už vůbec ne, kdybych to smazala. Dřív jsem si psala deník, ale to vždycky ve chvílích, kdy mi bylo vážně mizerně, takže se pak z deníku stala spíš sbírka depresivních výplachů, ze kterých by se člověk šel oběsit, kdyby si je měl číst ;)

[12]: Asi tak nějak. Koukám, že nejsem jediná, komu se nedařilo. Snad je už líp i u tebe ;) A kurz zkusím. Pokud zůstanou stejné podmínky jako jsou letos, tak do toho půjdu ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama