8 věcí, na které se musíte připravit, máte-li doma myslivce

11. prosince 2015 v 13:44 | Sentencia |  Myšlenkové pochody
Možná máte pocit, že zažíváte takové malé déjavu a už jste tento článek četli. Máte pravdu tak napůl. Opět bude řeč o mém milém Veliteli, ale tentokrát si posvítím na jeho další koníček - myslivost.

Můj drahý je totiž člověk značně hyperaktivní a jelikož má pocit, že ho jeho práce dostatečně nezaměstnává (je v ní skoro pořád), tak si k ní musel přibrat i řadu dalších, ne méně časově náročných, koníčků. Co kdyby měl někdy náhodou 5 minut neočekávaného volna, že? Ehm...

Když o tom tak přemýšlím, má to vlastně ten můj muž docela hezky zařízené. Práce je celoroční. Hasiči ale žijí hlavně od jara do podzimu. A ten zbylý půlrok zase převažuje myslivost. A jelikož teď může konečně začít lovit (ano, můj drahý konečně po všech nervech, nadávkách a učení se udělal zbrojní průkaz), tak je pro něj vše ještě zajímavější.

O tom, jaké to je, když se stylizuje do role Hasiče, jste mohli číst tady. A jaké to je, když si na sebe oblékne pro změnu zelenou, se dočtete níže.

1) Změna vnímání času z lineárního na cyklický: Zní to možná trochu prapodivně, ale ve výsledku je to jednoduché. Běžně vnímáme čas, jako za sebou jdoucí dny, týdny, měsíce... atd. Po boku Myslivce ho ale začnete brát trochu jinak. Najednou není září, ale odlov kachen, není říjen, ale začátek ježdění do lesa ke krmelci, není prosinec ale maratón výroček a honů. A takhle bych mohla pokračovat. A nedej bože, když se náhodou seknete a zeptáte se, jestli jde dneska ještě na kachny, když přece: "Lásko, kachny se už od včerejška neloví!"

2) Rozšiřování slovní zásoby: Vždycky jsem si docela neskromně myslela, že díky četbě a školám mám slovní zásobu nadprůměrnou. Poslední dobou ale zjišťuji, že mi jedna oblast chybí. Je totiž docela matoucí a nepříjemné, když vám od milého přijde zpráva a vy z ní rozumíte nanejvýš dvě slova. To je z části způsobeno Myslivcovou nepozorností a překlepy, ale z části druhé bohužel i tím, že některá slova prostě neznáte. Takže já pak sice mám radost z toho, že mi vůbec nějaká sms-ka přišla, ale je mi k ničemu, když vypadá asi takhle: "Já už stojím na štontu a pak půjdem na leč do kaliště." Pomalu, ale jistě se odhodlávám k tomu, abych si od Myslivce vypůjčila nějakou jeho učebnici a chybějící znalosti doplnila, protože jak je všeobecně známo - společná komunikace je pro vztah zásadní. Ale komunikujte, když ten druhý na vás mluví div ne čínsky?!'

3) Nový jídelní lístek: Myslivec + kulovnice + zvěř = hodně masa. Ano, je to logické. Ne všechna odlovená zvěř jde na prodej. Některá skončí i v mrazácích členů sdružení. A maso chce spotřebovat. Takže pomalu začínám pokukovat po nějaké kuchařce (pokud možno ne od Babicy nebo Ládi Hrušky), nejlépe s titulem: Zvěřina pro začátečníky. A to můžu být ráda, že můj Myslivec je natolik zručný, že je schopný dát do mrazáku opravdu jen čisté maso a jeho okolí je tak ušetřeno, vyvrhování, stahování, porcování, škubání, čištění a dalších, ne právě estetických činností.

4) Obměna šatníku: Přiznám se, že tomuhle bodu se prozatím úspěšně vyhýbám, protože zelená a khaki nejsou zrovna barvy, které bych si na sebe dobrovolně vzala. Taky holínky nebo zateplené zimní boty, které snesou bahno a mrazy nejsou součástí mojí běžné garderóby. Je mi ale jasné, že chodit do lesa v růžovo fialové bundě a Adidaskách, není právě nejideálnější. A už vůbec ne, pokud budu chtít chodit s Myslivcem na lovy a posedy, kde je tichost a nenápadnost to nejdůležitější. Upřímně doufám, že se budeme schopní dohodnout na nějakém kompromisu - třeba černé nebo hnědé.
5) Změna prioritní strany: Na loňské myslivecké výročce jsem si poprvé přála být levákem. Byla bych totiž ušetřena neustálého napomínání, abych si připíjela levou rukou. Myslivci mají totiž vůbec všechno orientováno spíš vlevo. Levou si připíjí, na levé nosí flintu... Jenže říkejte to rodilé pravačce, která se levou pomalu ani netrefí panákem do pusy. Až zmínka o tom, že kdo si ťuká pravou, platí pro všechny další kolo pálenky, byla dostatečnou motivací.

6) Rozpoznávání zvěře: Do osmnácti jsem bydlela u rodičů, jejichž dům je obklopen rybníkem, poli a lesy. Můj strejda (a člověk, který Velitele k myslivcům naverboval) je velký nimrod a já s ním odmalička chodila do lesa. Myslivost pro mě tudíž není úplně neznámou zemí. I tak jsem ale v poslední době neustále poučována a peskována. Dám vám příklad - Jedeme si s Myslivcem autem a v dálce (opravdu dálce) vidím stádo nějaké zvěře. S dobrým úmyslem na ně upozorňuji svého milého: "Jé, hele, srnky!" A to jste měli vidět ten vyděšený pohled. "Srnky? Zlato ty nepoznáš srnku od daněly? Vždyť jich máme několik hned za barákem a chodíš je krmit!" Následovalo dobrých 15minut poučování o tom, jak rozeznám srnu od daněly. Poučení pro příště - být zticha a na žádnou zvěř záměrně neupozorňovat.

7) Společné víkendy na podzim a v zimě? Ale jděte!: Ne, že by jich v létě bylo o tolik víc, ale minimálně do Vánoc je společně trávený čas o víkendech na bodu mrazu. Jednu sobutu jde do práce, další je hon tady, příští máte něco vy, následující víkend je výročka, pak zase práce, hon, lásko musíme na srnky, abychom měli maso do tomboly... a takhle pořád dokola. Jediné, co vám zbývá udělat, pokud chcete s vaším milým aspoň chvíli být, je začít chodit na lovy a krmit k posedům, s ním.

8) Dobrý pocit: Na závěr by to opět chtělo taky něco hezkého a nerýpavého. Takže... život s takovým workoholikem opravdu není jednoduchý a vy se kolikrát ptáte, jestli vám to za to vůbec stojí?! Málo společně stráveného času, nohy promrzlé od chození po lese, zalehlé ucho od střeleb z kulovnice, pití pálenky, kterou nesnášíte... Jenže na druhé straně toho všeho je třeba parádní procházka po lese, bezva večer s dobrým jídlem, zpívání myslivecké hymny, společná radost z úspěšného honu, spousta námětů k večerním hovorům... a hlavně pocit, že váš drahý dělá něco, co má smysl. Že se nefláká doma u počítače, ale snaží se trochu pomoct té naší zdevastované přírodě. Že nemá obě ruce levé, ale sám v pohodě uvaří vývar z kachny, kterou sám zastřelil, oškubal a zpracoval. Všechno má zkrátka svoji světlou i temnou stránku.

PS: moc se omlouvám za případné překlepy. Článek píšu s chřipkou a ne v právě optimálním rozpoložení. Až mi bude líp, ještě se k němu vrátím a chyby opravím. Do té doby to snad nějak přežijete ;)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Silmarilli Silmarilli | Web | 11. prosince 2015 v 16:35 | Reagovat

Celou dobuu co jsem článek četla, jsem se nepřestávala usmívat a naplnil mě hezký pocit, minulosti. Můj dědeček než umřel byl myslivec a hodně z věcí co jsi psala jsem zažívala pořád :) Ted mi to trochu chybí....Takže jak jsi psala všechno má své světlé i špatné stránky a zatím co jako dítě jsem byla mnohdy otrávená z výkladu o některých zvířatech a podobně, teď bych si to poslechla s chutí :)

2 Péťa Péťa | Web | 11. prosince 2015 v 18:01 | Reagovat

Onu se ke všemu vážou nějaké specialitky, co? :) Asi jsem to spala už pod poslední takto laděný článek, ale jelikož mám doma šermíře, docela tě chápu :D :D taky zjišťuji, že všechno není takové, jak by se mohlo zdát :D :D Hezký článek, pobavila jsem se.
PS: Hnědá by snad měla být optimální náhradou za khaki, ne? :)

3 Laluš Laluš | 12. prosince 2015 v 10:17 | Reagovat

Péťo zlatá, po celou dobu čtení se připitoměle usmívám a taky jsem trochu dojatá. Přece jen ... vždyť to tak znám. Po těch letech s myslivcem piju levou už dávno, pod stromečkem najdu khaki zimní bundu, o papírování ani nemluvím, buď ráda, že tvůj Myslivec nemá ještě funkci.
A musím si dávat bacha na mysliveckou mluvu, protože za ty roky přece už MUSÍM vědět, jak se čemu říká. Neboj, dopracuješ se. Obrovská výhoda je v šikovnosti se vypořádat se zvěřinou až pomalu na talíř, to zvádne málokterý. Jak píšeš, ten tvůj má dobrou školu (plácám tomu mému po rameni). Prostě ... těch pozitiv tam je přece jen víc, viď.

4 Elis Elis | Web | 13. prosince 2015 v 11:40 | Reagovat

To je perfektní článek!:D No jo myslivecký slang, to musí být něco, stačí co jsme se o něm učili. Teda a s tou levou stranou, to jsem netušila :)

5 renuška renuška | E-mail | Web | 15. prosince 2015 v 12:01 | Reagovat

Pecane, já tě fakt miluju! Napsala jsi to perfektně, trefně a já jsem opravdu hrozně ráda, že Tomáš je "jenom" traktorista :-) - že na něj ty hasičské a myslivecké tlaky nezafungovaly a tak to mám relativně v klidu. I když když kolikrát vidím ta jatka, co jsou u nás po honu - tu visí srnčí, tam nějakých pár ptáků, občas i zajíc nebo co když teprve kanec, taky to je zvláštní podívaná.
Tak lovu zdar!!! A hlavně se z toho nezbláznit :-)

6 Adelínka Adelínka | Web | 15. prosince 2015 v 14:33 | Reagovat

Peťi... já se musím smát a zřejmě budu asi jediná, kdo tě trochu lituje. Z mého pohledu je to tak, že by sis trochu víc pozornosti zasloužila a není to tím, že já sama ji mám a vím, jak je to důležité nýbrž tím, že pokaždé, když jsem hasiče/myslivce potkala já, se vyloženě mihnul okolo. Bylo slyšet "Ahoj" a byl ten tam. Samosebou je super, když se zapojíš, protože na druhou stranu, kde jinde by jsi získala takovéhle vzpomínky na společné chvíle. :) Já mám taky trochu hyperaktivního, ale naštěstí ne workoholika, ovšem zima je asi těžké období pro všechny lidi, protože já se vypořádávám s naštvaným studentíkem a počítačovým mágem a věř, že když spustí on, jsem na tom stejně, jako když spustí ten tvůj. :D
Je zajímavé vidět, jak je každý vztah diametrálně odlišný, ale myslím, že jsi se adaptovala více než dobře. Máte se rádi, klape to, tak co. Konec konců, sama víš, že už sis zvykla, protože s tímhle nikdy nikdo v životě nehne! :)

7 Sentencia Sentencia | Web | 28. prosince 2015 v 20:56 | Reagovat

[1]: to jsem ráda, že v tobě článek vyvolal takovou reakci :) Dřív byla myslivost hodně rozšířená a provozoval ji opravdu skoro každý "děda". Teďka bohužel zájem o tuhle činnost hodně upadá, takže sice občas nadávám, ale jinak jsem ráda, že se jí můj Velitel věnuje :)

[2]: Všude je koukám něco :) Když nechceme mít domácího povaleče, musíme holt skousnout časově náročné koníčky. Věřím, že se šermířem je to taky občas na nervy. Jenže řekni něco proti - ten tvůj tě propíchne mečem a ten můj mě může rovnou zastřelit :D

[3]: Tak ty to máš teto všechno z první ruky a už několik let. Já do toho spadla přímo po hlavě a musím se snažit všechno pochytit za běhu :) Ale snad to nějak poberu. Tuhle Hasič vytáhl tu šílenou bichli, ze které se učil. Brejlili jsme do toho skoro hodinu a já nestačila zírat. Nechtěla bych se to učit, ani zlatýho divočáka :)

[4]: jo, člověk toho neví, dokud se neocitne přímo uprostřed :D já taky na spoustu věcí koukala jako z jara :)

[5]: Uklidňuje mě, že až bude nejhůř a moje dušení zdraví půjde z těch všech jeho aktivit do kytek, tak mě může picnout a já se nebudu zbytečně dlouho trápit :D

[6]: Adí, neboj, je to v plánu. Nějaké společné posezení nebo kino snad už po novém roce konečně dopadne a nějak to dohodneme :)
Věřím, že když spustí Kája, je to taky o rozvod, ale na druhou stranu - aspoň se nenudíme :)

8 Van Vendy Van Vendy | Web | 10. ledna 2016 v 17:25 | Reagovat

Pěkné a milé povídání!
Přes všechny štrapáce to vypadá, že život s myslivcem a hasičem v jednom je všechno, jen ne nudný.I to se dá brát jako pozitivum, navíc tyto činnosti jsou užitečné, jak pro pobyt na čerstvém vzduchu, čistou hlavu a ten vzdoušek!, tak pro zásoby masa, byť nezvykle zvěřinového.
Určitě si nějakou zvěřinovou kuchařku pořiď, nebo si postahuj i nějaké zvěřinové recepty z netu, tam jsou mnohdy i rady a tipy, to je taky dobrý.
Láďa Hruška není zas tak příšernej, má pár dobrých tipů, nevím co furt proti němu lidi mají, holt Pohlreich to není. A stejně nikdo nikoho nenutí, aby podle nich vařili. Navíc, jedna jistota, u Babice ani u Hrušky asi nenajdeš recept na zvěřinu, to je fakt extra příprava.
Pořídit si koření na divočinu a zásobu červeného vína na marinování však není na škodu.
K barvám lesa - khaki barva není špatná, když si ušiješ nebo necháš ušít nějakou šmrncovní parku z khaki látky, bude ti slušet. Na zimu si můžeš přidat šedou kožišinku kolem kapuce a budeš šmrncovní - a přitom do lesa nenápadná. Ale jinak hnědá, černá nebo šedá taky nejsou špatný varianty...

9 Van Vendy Van Vendy | Web | 10. ledna 2016 v 17:27 | Reagovat

P.S. ještě - pobavil mě myslivecký hantec, na ten si rychle zvykneš, jak se naučíš jeden výraz, už ho nezapomeneš... a připíjet pálenkou levou rukou, to se taky naučíš. Když už je ta motivace tak silná... :D

10 Magdaléna Magdaléna | Web | 23. ledna 2016 v 9:48 | Reagovat

:-) Myslím, že vím, komu tenhle článek přeposlat. :-)
Jinak se slovní zásobou naprosto rozumím. Když se sejde můj milý s mým kamarádem, můžu se jít taky zahrabat, neboť stále nevím, jaký je rozdíl mezi puckou, maflíkem, flexou a šukačkou :D jediné, co zaručeně poznám, je vapka... což je docela bída po tolikerém školení :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama