Šašek k šaškovi sedá

30. března 2016 v 20:12 | Sentencia |  Zážitky
Říká se, že bychom si i v dospělosti měli uchovat určitou dávku hravosti a dětského pohledu na svět. Nevím sice, jak by se třeba v bance tvářili, kdybyste jim tam přinesli místo složenky omalovánky nebo jestli by vás neposlali expresem rovnou do Bohnic, kdybyste sebou v supermarketu pleskli na zem a začali křičet, že chcete Kinder vajíčko, ale jedno vím jistě - když už je možnost, udělat ze sebe legálně blázna a ještě si u toho užít kupu legrace, neváhejte a udělejte to.

Mně tu možnost nabídla moje sestřenka a blogerka Renuška v jedné osobě. Ta se totiž dala na vysokou politiku a coby předsedkyně kulturního výboru v jejich obci se opravdu činí a akce střídá akci. Na několika jsem byla přítomna jenom jako návštěvník, na některých jsem jí vypomáhala a o pomocnou ruku mě požádala i kvůli přípravám na letošní dětský karneval. Mé logické a dospělé já sice oponovalo s tím, že nemám žádný kostým a že tam budu ze sebe dělat akorát šaška, ale nakonec zvítězilo právě ono hravé a bláznivé já. A když už jsem měla být za šaška a lidem pro smích, tak se vším všudy.

Vyštrachala jsem starý kostým klauna po kamarádce, která ho chtěla kdysi vyhodit do popelnice, vyzbrojila se blonďatou parukou, buřinkou a polštářem, a na hodinu se zavřela do koupelny s balením barev na obličej.

Má transformace sice neprobíhala tak hladce, jak jsem si představovala, protože prodejci zase jednou nedodrželi svoje sliby z obalů a barvy rozhodně nebyly "ani intenzivní jen v jedné vrstvě" ani "otěru odolné" a já musela mít při aplikaci neustále na paměti, že jde o dětskou zábavu a ne o remake Batmana, ale nakonec jsem to nějak zvládla.

Po plejádě nadávek, za které by se nemusel stydět ani ruský dlaždič, proklínání sebe samé (že jsem na to kývla) a Renušky (že mě do toho navezla), jsem byla konečně připravená vyjít na veřejnost. Velitel i jeho rodina ze mě měli při obědě neuvěřitelnou srandu. Můj vlastní strýc málem spolkl lžíci, když jsem na něj vykoukla z okna a přítel sestřenky mě zdravil "Dobrý den", s mylnou domněnkou toho, že jde o někoho dalšího z výboru.

A děti? Ty byly nadšené, tancovaly by se šášou až do skonání světa (nebo mého) a já spokojená, že se kostým vyvedl, stejně jako celá akce, na které se tancovalo, soutěžilo, hrálo a vůbec byla kupa legrace a zábavy.






A jak se stavíte k podobným akcím vy? Jste radši jenom hosti, nebo se nebojíte zapojit do organizace a nevadí vám udělat si srandu sami ze sebe? Osobně si myslím, že se k tomuhle článku, i k mému postoji, skvěle hodí jedna hláška, kterou určitě budete znát z Troškova Kameňáku: "Neberte život příliš vážně. Stejně z něj nevyváznete živí!"

A s tímto moudrem na závěr se s vámi pro dnešek loučím
vaše poblázněná Sentencia
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Silmarilli Silmarilli | Web | 31. března 2016 v 9:51 | Reagovat

Já tenhle druch akcí rozhodně podporuju a nebojím se i zapojit :) Naneštěstí u nás není moc akcí, kde bych s mohla takhle vyřádit. Každopádně jako klaun jsi vypadala užasně a já ti přeju aby jsi si takových akcí užila více :)

2 Myšák Myšák | Web | 31. března 2016 v 10:48 | Reagovat

Tak do něčeho podobného by mě lidi asi nenavezli, protože mi fakt vadí být středem pozornosti :D Fotečky se povedly. ;-)

3 renuška renuška | E-mail | Web | 31. března 2016 v 14:57 | Reagovat

A víš jak? Podala jsi prst a já ti teď sežeru celou ruku :-D. Díky bohu za to, že jsi taková - prdlá, ochotná, laskavá - bez toho to totiž nejde dělat, tyhle dobrovolný akce ... <3

4 M.T. M.T. | E-mail | 31. března 2016 v 15:12 | Reagovat

Tak vidíš, jak dobře jsi zapadla do naší bláznivé rodiny.

5 Laluš Laluš | 31. března 2016 v 20:23 | Reagovat

Jasně, vítej mezi nás. I já byla dost překvapená, když jsi se mihla za oknem a i když už dávno nejsem prckem, tak jsem byla z tebe nadšená

6 Allex Allex | E-mail | Web | 2. dubna 2016 v 21:37 | Reagovat

Tak to muselo být super, já osobně bych se asi klidne klidně přidala, ale jsem vlastně ještě docela dítě :D

7 Van Vendy Van Vendy | Web | 3. dubna 2016 v 0:29 | Reagovat

Ta hláška o životě je moc dobrá. Přesto jsem spíš divák, než akční herec. Tobě to však ve kostýmu slušelo a rozhodně jste se bavily...

8 Basilah Basilah | Web | 3. dubna 2016 v 13:39 | Reagovat

to, škoda, že jsem to nevěděla dopředu... mám doma super zbytky barev na obličej, co jsme měli na děti v turecku :D byly hodně sytý, perfektně se s nima kreslilo a dokud s tim neskočili do bazénu, tak to i drželo...
hlavne, že jste si to užili, já bych tohle nedala :D

9 Fredy Fredy | Web | 3. dubna 2016 v 15:51 | Reagovat

krásná fotka a nádherný článek :-)

10 Sentencia Sentencia | Web | 6. dubna 2016 v 13:31 | Reagovat

[1]: akčních lidí není nikdy dost ;) Tak třeba se to u vás časem změní a budete akcí pořád víc ;)

[2]: tady člověk ani moc pozornosti nepoutal. Mezi těmi všemi dětmi jsem se ztratila a tím, že mě vlastně skoro nikdo neznal a pod maskou mě nepoznali ani to, co mě jinak znají, to bylo ještě jednodušší a člověku to ani tak nepřišlo ;)

[3]: já to nějak zmáknu i bez rukou :D

[4]: Na Velitele ale v jeho akčnosti ještě pořád nemám ;)

[5]: Děkuju, jsem ráda, že se kostým povedl ;)

[6]: užívej si to... dospěláctví stojí za prd :)

[7]: normálně taky radši stojím někde v pozadí, ale tady jsem se bohužel musela překonat, protože to jinak nešlo ;)

[8]: já jsem fakt nadávala. Měla jsem dvoje barvy, každý na trochu jiným principu i složení a prostě ne. Držely perfektně, ale nebyly vůbec sytý... :(

[9]: díky ;)

11 Elis Elis | Web | 6. dubna 2016 v 21:50 | Reagovat

To je naprosto boží, v tom líčení bych se vyžila :-)

12 sarushef sarushef | Web | 11. dubna 2016 v 17:21 | Reagovat

Vybornej napad, slusi vam to :)

13 Péťa Péťa | Web | 15. dubna 2016 v 13:25 | Reagovat

Já jsem každou chvíli navezená do nějakého šermířského "nesmyslu", což většinou spočívá v tom, že si vezmu svoje šaty a pak čekám, který cizí šermíř na mě připadne :) jednou jsem se tak omylem stala Eliškou Přemyslovnou, protože nějaký pohlavár měl kostým ve stejné barvě jako já a hrál Jana Lucemburského :D :D celý den jsme spolu chodili po slavnostech a pak mě jako zajali v nějaké bitvě a on mě zachraňoval. Docela komedie, ale přihlíželo asi 500 lidí a já z toho byla slušně vycukaná. Jednou jsem zase byla převlečená za cikánku a s pár dalšíma jsme obcházela historicou tržnici a mlátila vařečkou do kastrolu :D
Tobě to moc slušelo a musím říct, že i líčení se ti opravdu povedlo :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama